Kolik času vaše dítě tráví před zrcadlem? Odmítá oblíbená jídla? Všimli jste si, že se najednou vyhýbá společnému stolování, začalo si samo vařit a drží přísné diety?
I to mohou být první varovné signály. Poruchy příjmu potravy se vyvíjejí nenápadně, ale mohou mít závažné následky.
V lékárně se s poruchami příjmu potravy také setkáváme. Možná častěji, než by si mnozí mysleli. Setkáváme se s opakovaným vyžadováním laxativ, diuretik nebo přípravků na „čištění organismu“. Jindy se pacienti ptají na přípravky na hubnutí. A přestože jde o vážná onemocnění, ve společnosti kolem nich stále panuje velké tabu. Rodiče si často vůbec nepřipouštějí, že by se problém mohl týkat právě jejich dítěte.
Ismael Sánchez: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/2282000/
Co jsou poruchy příjmu potravy a proč jsou nebezpečné?
Poruchy příjmu potravy (PPP) představují skupinu psychiatrických onemocnění charakterizovaných závažným a dlouhodobým narušením vztahu k jídlu, tělu a hmotnosti. Typickými projevy jsou patologické způsoby regulace tělesné hmotnosti, zkreslené vnímání vlastního těla a nevhodné stravovací návyky, které mohou vést k podvýživě i život ohrožujícím komplikacím.
Jaké typy poruch příjmu potravy známe?
Rozlišujeme na dva základní typy – mentální anorexii a mentální bulimie.
Anorexie je charakterizovaná záměrným omezováním příjmu potravy vedoucím k výrazné podvýživě. Projevuje výrazným hubnutím, přehnanou kontrolou jídla, nadměrným cvičením, a u dívek často i ztrátou menstruace. Z dalších komplikací můžeme zmínit osteoporózu či srdeční arytmie.
Pro bulimii jsou typické opakující se záchvaty přejídání následované “kompenzačním chováním” – nejčastěji vyvoláním zvracení, někdy i zneužíváním laxativ (projímadel) či diuretik (léky zvyšující tvorbu a vylučování moči). Hmotnost přitom může zůstávat v normě. Kvůli zvracení však dochází k poškození chrupu a celého zažívacího traktu. Ke komplikacím dochází také v důsledku ztrát minerálů.
Setkat se můžeme rovněž s atypickými formami, které splňují jen některá kritéria uvedených nemocí.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Údaje o prevalenci PPP se liší podle použité metodiky či sledovaného regionu. Celosvětově se uvádí, že 5,5-17,9 % mladých žen v průběhu dospívání trpělo PPP nebo mělo některé její příznaky. Skutečný výskyt však může být ještě vyšší – mnoho
případů zůstává neodhaleno či neléčeno.
Nejčastěji se PPP týkají dívek a mladých žen. Muži a chlapci tvoří méně než 10 % nemocných, jejich podíl však v posledních letech roste.
U děvčat jsou poruchy příjmu potravy spojeny především s velkým omezením energetického příjmu, u chlapců se častěji pojí s nadměrným fyzickým zatížením.
První projevy onemocnění se nejčastěji objevují v období puberty. Tehdy jsou na dospívající kladeny vyšší nároky, probíhají hormonální změny, mění se proporce těla a množství tělesného tuku. Zvyšuje se také vliv vrstevníků či sociálních sítí.
Jak pandemie COVID-19 ovlivnila výskyt PPP?
Podle některých studií došlo k nárůstu počtu nemocných během pandemie COVID-19 a s ní souvisejících lockdownů. Svou roli hrálo omezení sociálního kontaktu, větší zaměření na vlastní tělo, ztráta běžného režimu a denního rytmu – pravidelného stravování, pohybu a volnočasových aktivit. Zároveň se zvýšil pocit nejistoty a stresu. Mnoho pacientů odkládalo návštěvy ambulancí, což mohlo vést k horšímu průběhu či pozdějšímu záchytu onemocnění.
Jaké faktory zvyšují riziko vzniku PPP?
Poruchy příjmu potravy nevznikají z jediného důvodu, obvykle se jedná o kombinaci biologických, psychologických, rodinných i sociokulturních vlivů.
Během dospívání dochází k hormonálním i dalším tělesným změnám, které mohou vést k nespokojenosti s vlastním vzhledem. Podle některých průzkumů není až 40 % dívek spokojeno se svým tělem a asi polovina z nich už někdy držela dietu.
Riziko zvyšuje také sklon k depresi či úzkosti, pocity nedostatečnosti, nízké sebevědomí v kombinaci s vysokými nároky na sebe sama a perfekcionismem. U některých jedinců pozorujeme obsedantní rysy. To vše v období velkých fyzických změn omezuje schopnost s nimi zdravě pracovat a vyrovnat se s nimi. Bulimie pak bývá často spojována s impulzivitou či emoční labilitou.
Významnou roli hraje i rodinné prostředí – nadměrně kritické klima, problémy v komunikaci nebo konflikty v rodině. Rizikovým faktorem je také důraz na vzhled či štíhlost. Spokojenost se svým tělem může negativně ovlivnit i prožité trauma v dětství, například zneužívání.
Sociokulturní tlak v podobě médií a sociálních sítí, srovnávání se s vrstevníky a celospolečenský ideál krásy vytváří další nároky na domnělou nutnost dokonalého vzhledu. Tyto vlivy se mohou násobit i ve sportech či profesích, kde je kladen důraz na váhu a vzhled.
K tomu se přidávají různé životní události zvyšující míru stresu, jako je rozchod, nemoc v rodině či problémy ve škole a v práci – nebo již zmiňovaná izolace během pandemie.
U predisponovaného jedince, který je vystaven nekterým z těchto faktorů, může dojít k rozvoji poruchy příjmu potravy.
Jak rozpoznat první varovné signály?
Pro úspěšnou léčbu a snížení rizika závažných komplikací je klíčové včasné rozpoznání nemoci. To leží především v rukou rodičů, učitelů a pediatrů.
Na co se zaměřit?
Prvními projevy bývá vynechávání či přeskakování jídel, zmenšování porcí a výmluvy (“už jsem jedla”). Nápadné mohou být náhlé změny ve stravovacích návycích – vyřazení některých skupin potravin z jídelníčku nebo odmítání dříve oblíbených jídel.
Nemocní se někdy vyhýbají společnému stolování, připravují si jídlo sami, přehnaně hlídají kalorie a váží si porce. To vše často doprovází nadměrné sportování “za každou cenu”.
V pozdějších fázích dochází k výraznému úbytku hmotnosti nebo naopak ke kolísání váhy. U dívek se objevuje vynechání nebo úplná ztráta menstruace. Viditelné mohou být i tělesné změny: suchost kůže, zhoršená kvalita vlasů a nehtů. Přítomny bývají i známky opakovaného zvracení. Nemocní jsou často unavení, hůře se soustředí, mohou mít depresivní projevy. Není výjimkou sebepoškozování či sebevražedné myšlenky.
|
Varovné signály PPP – kdy zpozornět: |
|
vynechávání jídel nebo tajné jezení |
|
nadměrná kontrola kalorií a časté vážení |
|
nápadný úbytek váhy nebo kolísání hmotnosti |
|
ztráta radosti ze společného stolování |
|
časté návštěvy toalety po jídle |
|
vynechání menstruace, únava, podrážděnost |
Kde hledat odbornou pomoc?
Prvním kontaktem bývá pediatr či praktický lékař. Pomoci může i školní psycholog. V České republice fungují také specializovaná centra pro pacienty s poruchami příjmu potravy, například Centrum Anabell, Centrum pro psychoterapii a výživu Anocen nebo nezisková organizace 3pe.
Neberme poruchy příjmu potravy jako selhání nás či našich dětí. Jedná o vážnou nemoc, kterou lze – a je třeba – léčit. Ačkoliv léčba není jednoduchá a vyžaduje multioborovou spolupráci, často je účinná a přináší výsledky.
V dalších dílech této série článků se podrobněji zaměříme na jednotlivé typy PPP a možnosti jejich léčby.
