První jídlo pro vaše miminko aneb jak na příkrmy

baby-84686_1920

Pokud je to možné, je prvních šest měsíců života pro miminko nejlepší výlučné kojení. Poté přichází na řadu seznámení s prvním jídlem. Na internetu se dočtete mnoho návodů a článku o tom, jak začít s příkrmy. Když jsem ale řešila příkrmy u svého dítěte, zjistila jsem, že mi žádný nevyhovuje plně. V tomto článku najdete shrnutí toho nejdůležitějšího, včetně praktické ukázky kalendáře příkrmů.

Stravování ovlivňuje naši kondici a zdraví ještě před narozením. Už během těhotenství bychom měly dbát na to, abychom jedly zdravě a vyváženě. Při kojení to pak platí dvojnásob. Dostatek ovoce, zeleniny a vyvážený poměr živin nám může pomoci nejen dodat miminku vše potřebné, ale i dodat nám energii pro zvládnutí velmi náročného období péče o miminko.

Pokud dítě kojíme, je doporučeno zavádět příkrmy po ukončení 6. měsíce. U dětí krmených umělou výživou je možné začít již od ukončeného 4. měsíce. Mezi 4. a 7. měsícem se u dětí vyskytuje tzv. imunologické okno. V tomto období by se tedy dítě mělo seznámit s nejčastějšími alergeny. Někteří odborníci proto doporučují zavádět příkrmy již od ukončeného 4. měsíce také u kojených dětí. Vědecká data v tomto nejsou zcela průkazná, proto je vhodné řídit se individualitou svého dítěte, jeho prospíváním nebo se poradit se svým lékařem.

Jak poznám, že mé díté je připravené na zavádění příkrmů?

Znaků, které vám pomohou v rozhodování, že vaše miminko je připravené seznámit se s prvním jídlem, je hned několik:

  • dokáže samo sedět a držet hlavičku
  • zvládá koordinovat oči, ruce a ústa – jídlo si tedy je schopné vzít a vložit samo do úst
  • je schopné polykat tuhou stravu (neplive jídlo ven)
  • projevuje o potravu zájem – natahuje ruce po vašem jídle

V současnosti je také populární metoda BLW neboli baby led weaning (v češtině dítětem vedené odstavení). Jedná se v podstatě o situaci, kdy dítěti nepodáváte rozmixované příkrmy, ale dítě si samo vybírá jídlo, které chce jíst. Zpravidla mu nabízíte jídlo nakrájené na menší kousky. U této metody je ale velmi důležité dítě opravdu pečlivě hlídat po celou dobu krmení kvůli případnému vdechnutí kousků jídla.

 

Mýty o zavádění příkrmů

Moje dítě se v noci častěji budí, dám mu tedy kaši, aby lépe spalo.” Některé děti prostě spí hůře. Kaše navíc bývá poměrně hutná a je vhodné ji zavádět až v pozdější fázi příkrmů (viz níže).

“Kouše si ruce, protože chce jíst.” Strkání ruky do úst může signalizovat hlad, ale jindy může být projevem nervozity, únavy a podobně. Dítěti jídlo nabídneme, pokud ho však odmítá, tak není nutné mu jídlo nutit.

“Chce častěji kojit, protože mu nestačí mléko a je nutné podat tuhou stravu.” Někdy dítě chce častěji kojit, protože má růstový spurt, trápí ho zoubky, nemoc nebo jiný problém. Kojení u malých dětí nesouvisí nutně jen s naplněním potřeby hladu. Pokud dítě prospívá, není nutné podávat tuhou stravu, pokud jinak nesignalizuje, že je připravené na příkrmy (viz výše).

Zásady pro zavádění příkrmů

  1. Nové jídlo zavádíme vždy s odstupem 2 až 3 dní. Díky tomu můžeme odhalit případné alergie, zažívací potíže a podobně.
  2. Nové jídlo zavádíme vždy v malém množství, to znamená jednu až dvě lžičky. Postupně navyšujeme.
  3. Nejprve podáváme jídla, která mají nízkou možnost vyvolat alergie, později se však nevyhýbáme žádným alergenům (viz příkrmový kalendář), jako jsou: celer, rajče, citrusové plody, jahody, lepek, vejce, ryby, ořechy, mléčné výrobky.
  4. Nové jídlo je lepší zpravidla podávat tepelně upravené (v páře, vařené nebo dušené). Miminko ho tak může lépe strávit. Až poté zkoušíme syrové.
  5. Nové jídlo nepodáváme na cestách, zejména tam, kde je těžko dostupná lékařská pomoc v případě alergií či jiných obtíží.

Jak na jednotlivé druhy potravin?

První podáváme zeleninu. Většinou se začíná mrkví. Má nasládlou chuť, což může pomoci miminku toto jídlo přijmout. Možné je začít i cuketou. U ní je výhoda, že má větší obsah vody, takže miminku tolik nezahustí stolici a může být lépe strávena.

Maso podáváme asi 3 až 4 týdny po zavedení prvního zeleninového příkrmu. Začínáme opět malým množstvím (jedna až dvě lžičky), postupně navyšujeme na 20 gramů, později na 40 g. Maso je důležité velmi jemně mlít, od 8. měsíce můžeme mlít hruběji. Do 1 roku věku maso podáváme 6× týdně, jednou týdně jej můžeme nahradit vajíčkem. Od 1 roku podáváme maso 3× až 4× týdně. Nejvhodnější je libové hovězí nebo telecí maso, protože obsahuje až 3× více železa. Dále můžeme podávat kuřecí, krůtí, králičí a libové vepřové.

Vejce můžeme podávat celé. Mohli jste možná zaslechnout, že bílek se kvůli alergii podávat nemá, ale platí o něm to samé jako o ostatních alergizujících potravinách – lze ho podávat nejprve v malém množství, pozorovat případné intolerance a poté je možné ho běžně podávat. Pozor bychom si jen měli dát na vysoký obsah bílkovin. Ideální je tedy dát celý žloutek a z bílku jen kousek.

Ovoce zavádíme po zavedení zeleniny, případně až po zavedení masa. Platí stejná pravidla jako u všech potravin – nejprve malé množství, nový druh vždy s odstupem 2 až 3 dní.

Mléčné výrobky podáváme nejprve zakysané kvůli lepšímu trávení. Bílý neslazený jogurt můžeme podat od 8. měsíce, mléko od 9. až 10. měsíce, ale pouze v tepelně upravených pokrmech. Od roku přidáváme další zakysané výrobky, tvaroh a sýry. Opět platí, že bychom si měli dát pozor na vysoké množství bílkovin.

Lepek bychom měli zavést nejpozději do konce 7. měsíce, snižujeme tak riziko možných alergií. Opět platí zavádění v malém množství a s odstupem 2 až 3 dnů od jiných nových potravin.

Med nedáváme dětem do 1 roku kvůli možnému obsahu patogenu Clostridium botulinum, který je pro malé děti velmi nebezpečný.

Ovesné vločky podáváme vždy povařené.

Nadýmavé luštěniny podáváme až od dvou let. Podávat můžeme luštěniny, které tolik nenadýmají, například čerstvý vařený hrášek, čerstvé fazolky, červenou čočku a podobně. Vždy však raději začínejme s malým množstvím a sledujme reakci našeho miminka.

Potravinové alergie – co dělat, když se objeví?

Pokud se objeví neobvyklá reakce na nějakou potravinu (kromě alergických projevů se může jednat třeba i o nadýmání), potravinu na nějaký čas z jídelníčku vyřadíme. Po nějaké době můžeme s opatrností opět v malém množství vyzkoušet. Většina potravinových alergií u malých dětí zpravidla vymizí. V případě silné reakce nebo pokud si nejste jistí, poraďte se se svým lékařem.

Domácí strava nebo kupované příkrmy?

Asi každá z nás někdy sáhla po skleničce s příkrmy. Například na dovolené je to nedocenitelný pomocník, když nemáte možnost vařit a podobně. Nicméně běžně doma je vhodnější podávat dítěti čerstvě připravené jídlo. Potraviny, zejména pak maso, je vhodné kupovat z ověřených zdrojů ve vysoké kvalitě.

Pokud kupujete příkrmy ve skleničkách, později pak kapsičky a podobné produkty pro děti, vždy kontrolujte složení. Mnoho výrobků pro děti obsahuje přidaný cukr (mnohdy již výrobky pro děti od 4. měsíců), který rozhodně pro malé děti není vhodný.

Příklad příkrmového kalendáře

Tento příkrmový kalendář jsem použila u svých dětí. Týden věku si lze posunout libovolně podle toho, kdy s příkrmy začnete. Platí ale, že většina alergenů by měla být podána do konce 7. měsíce, zejména pak lepek. Verzi k tisku najdete zde: příkrmový kalendář.

Týden věku*
17/26 cuketa mrkev
18/27 brambor dýně
19/28 olej batát
20/29 kuřecí maso banán
21/30 špenát jablko
22/31 rýže brokolice
23/32 hovězí maso celer
24/33 avokádo lepek
25/34 kukuřice červená řepa
26/35 vajíčko fenykl
27/36 těstoviny meruňky
28/37 ryba borůvky
29/38 rajče švestky
30/39 hrášek fazolky
31/40 pórek jahody
32/41 bílý jogurt chřest

* týden věku – první údaj pro začátek od ukončeného 4. měsíce, druhý údaj pro začátek od ukončeného 6 měsíce.

Správnými stravovacími návyky můžeme dítěti pomoci k budoucímu zdraví a spokojenosti. Navíc je to příležitost změnit něco i u sebe 😉

 

 

1000 dní do života (2014). Výživa dětí časného věku: Význam nejnovějších poznatků pro výživu v počátku života a jejich vliv na zdraví budoucích generací. Dostupné z: https://www.1000dni.cz/wp-content/uploads/2014/11/1000_dni_skripta_fin-1.pdf
Abrams, E. M., & Becker, A. B. (2015). Food introduction and allergy prevention in infants. CMAJ : Canadian Medical Association journal = journal de l’Association medicale canadienne, 187(17), 1297–1301. https://doi.org/10.1503/cmaj.150364

Fleischer, D. M., Spergel, J. M., Assa’ad, A. H., & Pongracic, J. A. (2013). Primary prevention of allergic disease through nutritional interventions. The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice, 1(1), 29-36.

Langley-Evans S. C. (2009). Nutritional programming of disease: unravelling the mechanism. Journal of anatomy, 215(1), 36–51. https://doi.org/10.1111/j.1469-7580.2008.00977.x

National Health System (2019). Your pregnancy and baby guide: Your baby’s first solid foods. Dostupné z: https://www.nhs.uk/conditions/pregnancy-and-baby/solid-foods-weaning/

World Health Organization (2019). Health topics: Breastfeeding. Dostupné z: https://www.who.int/topics/breastfeeding/en/

 

 

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *