Herpes u dětí
- Co je opar a jaké jsou jeho příznaky, léčba
- Pásový opar u dětí a kdy jít k lékaři
- Rozdíl mezi pásovým oparem a neštovicemi
- Očkování
Onemocnění způsobené virem herpes simplex se nejčastěji objevují na rtech. Je několik fází propuknutí viru na rtu. Některé děti ale trpí i na tzv. pásový opar. Důležité je zahájit léčbu včas.
Léčba oparu na rtu:
Nejčastěji se používá lokální aplikace krému, nebo gelu s účinnou látkou obsahující antivirotikum (aciklovir, penciklovir). Některé krémy jsou i tónovací a hezky kryjí. Hlavní pravidlo zní – začít s aplikací co nejdříve, aby mohla antivirotika zabránit množení virů v puchýřku! Antivirotické přípravky zkracují dobu léčby a omezují tvorbu puchýřků.
Pomoc mohou také vitamíny (vitamín C, zinek, vit. B6, selen). Použít se dají také náplasti, které jsou založeny na fázi vlhkého hojení. Z fototerapie jsou oblíbené tinktury a oleje s dezinfekčním a antivirotickým účinkem (šalvěj, propolis, tea tree olej). Se šalvějí buďme opatrní u malých děti a také není vhodná k užívání u těhotných a kojících maminek.
Mezi preventivní opatření vzniku oparu na rtu patří dodržování hygienických zásad, mýt si často ruce, vyhnout se používání společných věcí např. ručníků v domácnosti a podpora imunity vhodnými potravinovými doplňky. Opar se může přenést – je infekční!
Co to je tzv. pásový opar?
Pásový opar je poměrně časté onemocnění u osob, jejichž imunita je sekundárně oslabena. Onemocnění je typické pro vyšší věk, ale pásový opar se může vyskytnout i u mladých lidí a děti. Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění. Postihnout může každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice.
Vir, který je způsobuje, zůstává totiž v těle v tzv. „spící formě“ a kdykoli se tak může probudit.
Hlavní projevy pásového oparu jsou viditelné na kůži. Někdy se však může manifestovat jako otitida, meningoencefalitida, nebo imitovat vertebrogenní algický syndrom. Vertebrogenní algický syndrom je bolestivé onemocnění páteře provázející poruchu kloubů, svalů, šlach apod. Problémy s ním spojené vychází z funkčního či strukturálního poškození páteře. Někdy může být mylně diagnostikován v ordinaci lékařů různých specializací. Již před jeho propuknutím pociťuje nemocný nepříjemné pocity na kůži, sníženou, nebo naopak zvýšenou citlivostí na dotek, chlad apod. K typickým příznakům patří výsev červené vyrážky s puchýřky. Vyrážka je obvykle uspořádána v pruhu, nebo pásu zpravidla jen na jedné straně těla. Častým místem je hrudník, krk, na zádech, pod prsy, ale ani pásový opar na rukou, nebo nohou není výjimkou. Pokud se vir šíří podél obličejových nervů, může napadnout oko, či se objevit v puse. Obvykle jsou přítomny příznaky jako celková únava, malátnost, bolest hlavy. Ve výjimečných případech postihuje pásový opar i vnitřní orgány. V takovém případě se projeví zažívacími obtížemi.
Mezi hlavní komplikace pásového oparu patří přetrvávající bolest postižené oblasti. Projevuje se zvýšenou citlivostí, palčivostí, brněním apod. K dalším komplikacím patří bakteriální infekce puchýřků a tvorba jizev. Mezi další problémy patří postherpetická neuralgie, oční problémy. Na pozoru by se měli mít lidé, kteří ještě neprodělali plané neštovice a těhotné ženy. Pro přenos infekce musí dojít ke styku s nakaženou kůží. Nemocný je infekční po dobu výsevu puchýřků naplněných tekutinou.
K rizikovým spouštěcím faktorům patří oslabená imunita, psychický a fyzický stres, infekční onemocnění, poranění či operace.
Jaký je rozdíl mezi neštovicemi a pásovým oparem?
Pásový opar se může objevit i u dětí, i když toto onemocněn í u dětí není tak časté. Je asi 10x nižší v porovnání s věkem nad 60 let. Náchylnější jsou děti s oslabenou imunitou, děti které užívají léky na potlačení imunity a děti, jejichž matka se nakazila poslední tři týdny před porodem. U neštovic se objevují puchýřky všude na těle, kdežto u pásového oparu je typická lokalizace zpravidla na obličeji, nebo na trupu, v pásech, nebo pruzích, připomínající popáleniny. Ložiska u dětí naštěstí nebývají poměrně velká, méně bolestivá a dobře se hojí. K doprovodným příznakům patří jako u dospělých únava, teplota a celková slabost.
Léčba pásového oparu patří vždy do rukou lékaře. K léčbě pásového oparu se využívají antivirotika. Tyto léky ve formě jsou vázány na lékařský předpis.
Na bolest můžeme užít volně prodejné léky s obsahem paracetamolu, či ibuprofenu. Jako přídatná léčba se může nasadit preparát obsahující vitamíny skupiny B., který je důležitý pro normální funkci nervové soustavy. K ošetření puchýřků lze použít tekutý pudr, hojivé masti apod. Pokožka během léčby a po prodělání pásového oparu je více citlivá, proto je vhodné ji pravidelně promazávat, a používat vhodné přípravky, obsahující faktor SPF 50.
Důležitou roli hraje také pestrá a vyvážená strava, dostatek vitamínu C, zinek a omega 3 mastné kyseliny. Vhodná péče o pokožku, kterou necháme volně dýchat.
Existuje očkování?
Mezi preventivní opatření vzniku pásového oparu patří očkování. Vakcína proti pásovému oparu je určena pro osoby od 18 let a pro osoby starší 50 let v riziku pásového oparu a prevenci pásového oparu. Schéma primárního očkování se zpravidla skládá ze dvou dávek. Vakcína je určena k intramuskulárnímu podání (do svalu).
Z preventivního pohledu je vhodné se očkování během těhotenství vyhnout. Vždy je však rozhodující názor lékaře, který nejlépe zná pacientky zdravotní stav a porovná možná rizika a přínos léčby.
Zdroje:
der_04_15_.indd (pediatriepropraxi.cz)
https://www.solen.sk/storage/file/article/221d036f497da2db20e8b6799b1eb5a7.pdf
Autor článku: Mgr. Mirka Kdolská
