Děti a slunce

Mgr. Jitka Krebsová

Chtělo by se říct, že přísloví „kam nechodí slunce, tam musí lékař“, je stále plně platné. Ve skutečnosti mělo datum exspirace již ve 20. století. Vliv slunečního záření na tvorbu vitaminu D je sice nesporný, na jeho přeměnu v kůži však stačí jen 1 hodina pobytu na denním světle za týden. Podstatné je, abychom přijímali dostatek vitamínu D v potravě. Proto je kojencům, pro které je obecně sluneční záření nebezpečné, doplňován vitamín D formou kapek.

Na co tedy myslet, abychom si my i děti užili slunečné dny s radostí?

V tomto článku Vám přinášíme několik základních pravidel pro bezpečný pobyt na slunci.

Obecně platí, že dávka UV záření je přímo úměrná výši slunce na obloze. To znamená, že čím výše slunce na obloze je, tím větší dávku UV záření od něj získáme. Není proto vhodné se vystavovat slunečním paprskům mezi 11. a 15. hodinou. Kojenci by na slunci dokonce neměli pobývat vůbec. Děti do dvou let by měly být chráněny před UV zářením kromě přípravku s vhodným SPF faktorem i oděvem. Oblečení z materiálů s UV-ochranou je vhodnou alternativou pro děti s alergií na kosmetické přípravky s UV-filtry. V našich zeměpisných šířkách je pro děti doporučený faktor SPF 30 a více. Nezapomínejme také na fakt, že ultrafialové záření proniká i oblačností. Můžeme se tak spálit, i když je zrovna zataženo. Kromě kůže může UV záření poškodit i zrak. Proto je potřeba chránit stejně důkladně i oči. Dnes už málokdo podceňuje nošení slunečních brýlí s filtrem (označuje se EPF), přesto za připomenutí stojí. Nezapomínejte na ně zejména v prostředí odrazu paprsků od vodní hladiny, písku a velkých betonových ploch, stejně tak i v zimě od sněhu.

Už jste se někdy podivovali, proč jsou přípravky na kůži i se správně vybranými UV-filtry (sunscreeny) účinné méně, než jste čekali?

Málokdo totiž zná a dodržuje jejich správné použití, takže pokud odpovídáte na položenou otázku ano, nejste v tom zdaleka sami. Základní zásady jsou jen tři:

  1. Nevycházet na sluníčko dřív než 30 minut po aplikaci přípravku
  2. Aplikovat dostatečné množství přípravku (2mg/ cm2), což u dospělého člověka odpovídá objemu nejméně „malého“ panáka na celé tělo.
  3. Bod dva opakovat každé 2-3 hodiny, vyšší frekvenci volte např. po koupání.

Moderní voděodolné přípravky není nutné natírat tak často. Důležité je zopakovat namazání hned po 20 minutách pobytu na slunci, to znamená do hodiny po první aplikaci. Pak je jejich ochrana dostatečná. Navíc je tu naděje, že napodruhé natřeme i místa, na která jsme prvně zapomněli. Nejčastěji zapomínáme na uši, šíji, „kruhy“ pod očima a na nárty na nohou.

A jaké jsou konkrétní škodlivé účinky UV paprsků?

Způsobují místní zánět (erytém), výrazně oslabují celkovou obranyschopnost našeho těla, vyvolávají nezhoubné, v horším případě i zhoubné změny kůže. Přirozenou ochranu před těmito vlivy zajišťuje pigment melanin. Jeho „pohotovostní“ zásoba je uložena v kůži. Množství zásoby závisí na fototypu (viz tabulka). Když to s opalováním přeženeme a tělo musí použít všechen melanin ze zásob, trvá 72 hodin, tedy tři dny, než vyrobí další. Tento boj s časem je těžké vyhrát. Svědčí o tom každoroční smutné statistiky výskytu nejagresivnějšího kožního onemocnění, maligního melanomu. Poruch kůže, které vznikají v důsledku UV-záření, je ale mnohem víc. Nepříjemné jsou už jen samotné kosmetické vady – vznik vrásek v důsledku předčasného stárnutí kůže nebo chloasma. To jsou velké pigmentové skvrny, vyskytující se nejčastěji na obličeji a vznikající v důsledku působení ženských pohlavních hormonů v kombinaci s UV zářením. Ohroženy jsou především těhotné ženy a všechny uživatelky hormonální antikoncepce. Zbavit se těchto pigmentových skvrn dá jen velmi těžko.

Dnes máme naštěstí dost možností, jak své kůži pomoci

Hlavní účinné složky přípravků „na opalování“ (přesnější by bylo proti opalování) se označují anglickým termínem sunscreen, česky sluneční filtr.

Podle toho, jakým mechanismem chrání naši kůži, rozlišujeme filtry fyzikální (též minerální) a chemické. Každý má své klady i zápory. Fyzikální filtr UV záření převážně rozptyluje a je chemicky stálý. To ho předurčuje k použití zejména u osob s hodně citlivou kůží, včetně alergiků- atopiků a dětí. Nevýhodou je, že dosud nelze technologicky vyrobit přípravek s ochranným faktorem vyšším než SPF 30, nedal by se rozetřít na kůži. Chemický sunscreen mění působením UV záření svoji molekulu, čímž se postupně vyčerpává jeho ochranná kapacita. Dnes je k dispozici velké množství takto působících látek. U osob s citlivou kůží ale hrozí riziko fotoalergické reakce. Podstatnou výhodou přípravků s těmito filtry je jejich lepší roztíratelnost a proto je lze vyrobit s maximální ochranou proti UV záření, dnes označovanou SPF 50+.

Přestože naši kůži chráníme, je nutná po zátěži opalováním i její regenerace. K té jsou vhodná zejména pleťová mléka s obsahem dexpanthenolu, využít je však možné i jiné přípravky, které promažou a hydratují vysušenou a namáhanou pokožku. To je důležité zejména u atopiků a lidí s přirozeně sušší pokožkou.

Při dodržování výše zmíněných pravidel si můžeme výrazně zpříjemnit dovolenou a především omezit nežádoucí účinky UV záření na naše zdraví. Ty mají kumulativní charakter, to znamená, že se s časem sčítají. Ale když víte jak se chránit, nemusíte se zbytečně obávat a můžete si v klidu užít a odpočinout se svými nejbližšími.

Tabulka fototypů

I. vždy zrudne, nepigmentuje Velmi světlá kůže, světlovlasí a rusovlasí
II. zrudne, mírně pigmentuje Světlá kůže, světlé vlasy
III. zřídka rudne, pigmentuje Středně světlá kůže, tmavé vlasy
IV. nerudne, pigmentuje dobře Tmavá kůže, tmavé vlasy
V. Arabové
VI. Černoši

Mgr. Jitka Krebsová

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *