Maminko, namažeš mě krémem proti sluníčku?

fotoprotekce

Když našim dětem budeme od dětství vysvětlovat, proč je třeba chránit se před slunečními paprsky, naučíme je vhodné návyky pobytu na slunci a používání přípravků chránící kůži před UV zářením, budou to snad později brát za automatické a běžné. Vědecké studie dokazují, že správné a pravidelné používání přípravků sluneční ochrany v období dětství a dospívání výrazně snižuje pozdější riziko kožních nádorů (1,2). Souvisí to s tím, že až 80% celoživotní dávky slunečního záření přijme dětská kůže ještě před dovršením věku 18 let (2). Proto je nezbytná správná ochrana dětské pokožky před tímto zářením. V článku najdete fakta o správné fotoprotekci nejen u dětí, základní pravidla pobytu na slunci a odpovědi na otázky: 

“Co to znamená správná ochrana pokožky?” Jak vybrat vhodný přípravek chránící před sluncem?”

“Jaký je rozdíl mezi minerálním a organickým filtrem? “Mléko nebo sprej?”

“Kdy se natřít opalovacím krémem?” “ Stačí aplikovat jednou nebo víckrát?”

“Jaké jsou nejčastějších mýty? “Co dělat, když se kůže “spálí”? 

PROČ JE DĚTSKÁ KŮŽE NÁCHYLNĚJŠÍ NEŽ NAŠE? 

Dětská pokožka je tenčí a propustnější pro škodlivé UV záření. Není ještě dostatečně vyzrálá, tudíž dochází k rychlému podráždění a spálení pokožky. Celková plocha kůže malého dítěte je v poměru k jeho hmotnosti mnohokrát větší než u dospělého a je náchylnější k průniku zevně podávaným látkám. Proto je vhodné používat výhradně přípravky sluneční ochrany určené pro kojence a děti (2,3).

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA POBYTU VENKU

U kojenců do 6. měsíce se snažíme dávat přednost pobytu ve stínu a přípravky sluneční ochrany nepoužívat. V čase mezi 10. až 15. hodinou, kdy je intenzita slunečního záření největší, bychom se měli přímému slunci vyhnout (2,3,4,5). Kůži chraňme vhodným oděvem. Více záření pohltí tmavé oblečení, nicméně zachytí také více tepla oproti oděvům světlým. Dnes lze sehnat i oděvy s UV ochranou. Dětem dávejme čepici s kšiltem (může redukovat až 50 % záření, které dopadá na oči) a  sluneční brýle s UV filtrem. Důležité je správné používání přípravků sluneční ochrany s obsahem bezpečných UV filtrů. Jak si vybrat ten správný?

UV FILTRY 

U malých dětí (do 3let) preferujeme přípravky sluneční ochrany s obsahem minerálních filtrů (fyzikálních), které UV záření odrážejí. Tyto filtry působí hned, nealergizují, nedráždí, neprochází rohovou vrstvou kůže, jsou fotostabilní, termostabilní a voděodolné. Mohou zanechávat bílý film na pokožce, který je jejich přirozenou vlastností. Minerální fitry zajišťují stabilní, účinnou, bezpečnou a dlouhotrvající širokospektrou ochranu proti UVA i UVB záření. Což jsou ideální vlastnosti velmi šetrného prostředku k ochraně proti slunečnímu záření i u těch nejcitlivějších jedinců jako jsou děti se sklonem k atopické dermatitidě či alergii (2,3,4,5,6,7).

Minerálními filtry jsou oxid titaničitý (Titanium Dioxide) a oxid zinečnatý (Zinc Oxide) 

V přípravcích sluneční ochrany se mohou vyskytovat buď v čisté anorganické formě nebo ve formě nanopigmentu (označení nano). Tyto nanočástice se snadněji nanáší na pokožku a nezanechávají výraznější bílý film. Často se diskutuje riziko vstřebávání nanočástic přes kůži. Část studií prokázala průnik do hlubších vrstev pokožky, ale neprokázalo se vstřebání přes kůži do těla (8). Nicméně z důvodu podezření na možná rizika musí výrobci v Evropské unii uvádět, že se jedná o nanočástice, pokud je přípravek obsahuje.

Chemické-organické UV filtry působí mechanismem pohlcování UV záření. Jejich ochranný účinek nastupuje až po vstřebání do vrchních vrstev kůže, proto je nutné je nanášet 20 30 minut předem.  Kvalitní přípravky obsahují novější chemické filtry , které mají nižší alergenní efekt a jsou bezpečnější, řadí se mezi ně: Mexoryl SX (Terephthalylidene Dicamphor Sulfonic Acid), Mexoryl XL (Drometrizole Trisiloxane), Tinosorb S (BisEthylhexyloxyphenol Methoxyphenyl Triazine), etylhexyl triazon (Ethylhexyl Triazone) a sodná sůl bisdisulizolu (Disodium Phenyl Dibenzimidazole Tetrasulfonate) (7).

Vlastnosti obou typů UV filtrů, anorganických a organických, má Tinosorb M (bisoctrizol), který rozptyluje, odráží i absorbuje UV záření a tím zajišťuje širokou ochranu proti UVA i UVB. Tinosorb M spolu s minerálními UV filtry patří mezi nejvhodnější UV filtry použité v ochranné UV dermokosmetice (7).

VLASTNOSTI OPALOVACÍHO KRÉMU

Důležitou vlastností je voděodolnost a otěruvzdornost přípravků. Přípravky označené “water-resistant“ vydrží 40minutové máčení kůže ve vodě, „very-water-resistant“ vydrží 80minutové máčení. Čerstvá a slaná voda snižují SPF více než voda chlorovaná (3).

Termostabilita a fotostabilita zajišťují, že se faktor v přípravku vlivem tepla a UV záření nezačne rozkládat, a tím snižují riziko alergické reakce. 

Minimální použitý ochranný faktor u dětí by měl být SPF 30, zajistí pohlcení 97% UV záření, přípravky s SPF vyšším ochranu oproti UV záření již výrazněji nezvyšují. Nicméně pro děti a jejich tenkou kůži je ideální přípravek s SPF 50. Jedná se o to, že tento faktor udává, o kolik déle času pobytu na slunci může být kůže chráněná slunečním filtrem, aniž by došlo k jejímu zarudnutí (2,3,6).

Důležitá je širokospektrá ochrana před  UVA i UVB zářením. UVA záření způsobuje hlavně stárnutí kůže a může způsobovat rakovinu kůže. UVB záření pak odpovídá za výše zmiňované zarudnutí se zánětem, způsobuje tak spálení kůže a může vyvolat mutaci DNA. UVB záření je ale také zodpovědné za přeměnu vitaminu D v naší kůži na jeho aktivní vitamin D3. Pro dostatečnou tvorbu vitaminu D stačí několik desítek minut expozice dennímu světlu týdně, při běžném používání ochranných faktorů nebylo pozorováno výrazné snížení tvorby vitaminu D (2). U malých dětí, které slunečnímu záření nevystavujeme,  je vitamin D3 doplňován formou kapek obsahujíchích cholecalciferol (Vigantol ®).

PRAVIDLA SPRÁVNÉ APLIKACE SOLÁRNÍ DERMOKOSMETIKY

Dnes je velký výběr samotných forem fotoprotektivních přípravků. Nabízí se otázka: “Mléko nebo sprej? Spreje jsou jistě pohodlnými pomocníky, nicméně je prokázáno, že je snadněji poddávkováváme než klasické krémy a mléka, která při rozetření rukou nanášíme na kůži ve větším množství.

Prostředky sluneční ochrany s chemickými filtry nanášejte 20 až 30 minut před pobytem na slunci. Ideálně tedy ještě doma.

Rovnoměrně rozetřete dostatečné množství přípravku na kůži, nezapomeňte na ušní boltce, nárty, rty. Nanášejte dvakrát za sebou, aby se natřela i zapomenutá místa.

V závislosti na aktivitě a délce pobytu na slunci aplikaci přípravku po 2 až 3 hodinách opakujte a to i v případě voděodolných přípravků, protože vlivem vody, potu, písku, tření ručníku, pobytem na dece, a podobně se vytvořený ochranný film společně s kožními buňkami odlučuje a kůže nemusí být dostatečně chráněna.

Myslete na to, že mraky a oblačnost propouští až 80%  slunečního záření, stejně tak autoskla propouští především UVA záření (2). Nepodceňujme pobyt na slunci, protože žádná ochrana proti UV záření není 100%. 

CO DĚLAT, KDYŽ SE KŮŽE “SPÁLÍ”

U mírných forem zarudnutí bez puchýřků se pokožka hojí sama olupováním. Můžeme pomoci vhodným promazáváním a hydratací pokožky. Poraďte se ve své lékárně a nechte si doporučit lehké formy “promazávadel”, pod kterými se kůže “nepotí”. Pro podporu hojení a regenerace jsou vhodné přípravky s obsahem dexpantenolu (např. Bepanthen® krém, Panthenol® Spray). Dnes se setkáváme s celou řadou přípravků po opalování, které obsahují různé síly a kombinace pantenolu s výtažky z aloe a jinými hojivými složkami.  Skutečný regenerační efekt, který je schopna naše kůže využít, má ale pouze obsah pantenolu do 5%. Vyšší koncentrace tedy postrádají význam. Stejně tak mnohdy přidávané aromatické látky do přípravků po opalování zbytečně dráždí sluncem spálenou a o to citlivější pokožku. Chtějme tedy přípravek ideálně bez parfemace (8).

Probíhající zánětlivou reakci často doprovází bolest, pnutí a svědění pokožky. V tomto případě je vhodné zjm. u dětí na noc tlumit tyto příznaky lokálními antihistaminiky ve formě chladivých gelů (Fenistil® gel, Psilo-Balsam® gel) či celkovými antihistaminiky (např. Fenistil® kapky). Vhodným rádcem ve výběru, zhodnocení závažnosti kožní reakce po slunění a doporučení vhodného dávkování může být právě lékárník. Nebojte se zeptat a přijít se třeba jen poradit.

Než vyrazíte za dobrodružstvím slunných dnů, nezapomeňte: 

Omezit pobyt na slunci mezi 10-15 hodinou, děti do půl roku věku nevystavujeme slunci vůbec.

Namazat 10-30 minut před pobytem na slunci ve dvou vrstvách  voděodolným, termostabilním, fotostabilním přípravkem bez parfemace.

Stín, čepice, sluneční brýle, opalovací krém s  preferencí minerálního filtru SPF 30 nebo 50, aplikaci přípravku opakujeme po 2-3 hodinách.

NEJČASTĚJŠÍ MÝTY O FOTOPROTEKCI

“S fotoprotektivním prostředkem se neopálím.”  Není pravda. SPF faktor nebrání opálení, ale spálení kůže.

“Šetrný a účinný fotoprotektivní prostředek lze vyrobit i doma z olejů, oblíbený je dnes např. malinový.” Není pravda. Tyto oleje sice mohou částečně kůži chránit, ale nikdo nám nestanoví přesné SPF a bezpečnost. Podléhají také snadno oxidaci a žluknutí, čímž se znehodnocují a jejich účinnost klesá. Nevhodná je také forma mastného neprodyšného oleje, zejména u dětí se sklonem k atopické dermatitidě.

“Nano částice ve fotoprotektivních prostředcích jsou nebezpečné.” Není pravda. Studie zatím neprokázaly, že by docházelo k významnému vstřebávání z kůže. Nanočástice se navíc shlukují a tak je vstřebávání ještě sníženo a tak je riziko minimální (7,8).

“Tlustá vrstva fotoprotektivního prostředku s nízkým SPF zvýší jeho ochranný faktor.” Není pravda. SPF zůstane stejné, pouze se déle udrží.

“Používání vysokých ochranných faktorů může vyvolat nedostatek vitaminu D.” Není pravda. Studie neprokázaly, že by používání vysokých SPF u běžně aktivních, zdravých dětí vedlo k úbytku vitaminu D (2).

 

POUŽITÉ ZDROJE: 

  1. Polášková S. Celoroční péče o dětskou pokožku. Dermatologie pro praxi 2012; 6(2): 68–72.
  2. Jirásková M, Jirásek L. Je opalování pro děti vhodné nebo jim škodí? Pediatr. praxi 2007; 3: 163–167.
  3. Ettler J, Ettler K. Aktuální pohled na fotoprotekci kůže. Dermatologie pro praxi 2016. 10(2): 54–59.
  4. Tolašová, V., Kobsa, M., & Jičín a. s., N.N. (2016). Letní období a dětská kůže z pohledu praktického lékaře. Pediatr. praxi, 17(3), 163-170.
  5. Jirásková M., Jirásek L., Fotoprotekce. Dermatol. praxi 2008; 2(2): 63–67.
  6. Vojáčková N., Fotoprotektivní přípravky pro děti, Pediatr. praxi. 2017; 18(2): 117–120.
  7. Miletín M. Prostředky na ochranu pokožky proti škodlivým vlivům UV záření Prakt. Lek. 2011; 7(1): 34–38.
  8. Monteiro-Riviere N, Winech K, Landsiedel R, Schulte S, Inman A, Riviere J. Safety Evaluation of Sunscreen Formulations Containing Titanium Dioxide and Zinc Oxide Nanoparticles in UVB Sunburned Skin: An In Vitro and In Vivo Study. Toxicological Sciences. 2011; 123 (1): 264-280.
  9. Mikulková, M. (2018). Fotoprotekce a ošetření spálené kůže. Prakt. Lékáren., 14(2), 78-82.
RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

2 Comments

  1. Pingback:Péče o kůži miminek a malých dětí – Lékárnice maminky

  2. Pingback:Co by měla obsahovat Vaše Lékárnička na dovolenou – Lékárnice maminky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *