Máme tady léto! Většina lidí si užívá hřejivých paprsků a pokožku jim úmyslně vystavuje. Málokdo však domýšlí možné důsledky nadměrného působení slunečního záření na kůži, které bývají způsobeny ultrafialovou (UV) složkou slunečního záření.
Mezi pozitivní důsledky působení slunečních paprsků na pokožku patří zlepšení nálady, zvýšené prokrvení kůže, čímž dochází ke zlepšení její obranyschopnosti, a také snížení bakteriálního osídlení kůže. Největší význam má však aktivace vitaminu D na jeho aktivní formu. Vitamin D je nedílnou součástí imunitních reakcí a má vliv také na pevnost kostí a zubů.
Nadměrné působení slunce na kůži může mít za následek akutní reakci kůže, neboli spálení. Tento jev je nejen bolestivý, ale v krajních případech může zvyšovat riziko vzniku rakoviny kůže. Zejména pro ženy je pak důležitý argument, že přílišné vystavování kůže slunci způsobuje předčasné stárnutí kůže a vznik vrásek. Proto je důležité pokožku před působením vlivu UV chránit.
Podle čeho vybrat
Vyhýbat se slunečnímu svitu je prakticky nemožné. Je tedy potřeba použít dodatečnou chranu – tzv. sunscreen. Na každém takovém přípravku najdeme zkratku SPF (sun protecting factor), která udává kolikrát déle můžeme pobývat na slunci, než dojde ke spálení kůže. Například pokud můžeme na slunci pobývat 10 minut, než dojde k zarudnutí, po použití krému s ochranným faktorem 20 se tato doba prodlouží na 200 minut, při použití faktoru 50 dokonce na 500 min. Nejvyšší možná ochrana je 50+.
Dalším faktorem, který je spektrum UV záření, proti kterému přípravek chrání. UV-A proniká hlouběji do kůže a způsobuje tmavnutí kůže už během slunění. Nepříjemný důsledek působení tohoto záření je předčasné stárnutí kůže. Druhou složkou záření je UV – B, které působí pouze na svrchní vrstvu kůže. Tato část záření způsobuje zarudnutí a následné tmavnutí kůže. Bohužel má také kancerogenní účinky. Při výběru sunscreenu je třeba dbát na jeho účinnost proti oběma typům slunečního záření.
Dalším kritériem výběru by měl být způsob jakým dochází k ochraně. UV záření může být pohlceno chemickým/ organickým filtrem. Poté je přeměněno na teplo. Tyto filtry je třeba aplikovat 20 -30 minut před sluněním. Pronikají do kůže a mohou způsobit alergické reakce. Jejich množství použité v opalovacích přípravcích je tedy regulováno.
Dále může být záření odraženo. Toho docílíme pomocí fyzikálních /anorganických minerálních filtrů. Mezi ně patří například oxid titaničitý, nebo oxid zinečnatý. Do kůže se nevstřebávají, nemají alergizující potenciál a jsou učinné proti oběma typům UV záření. Mohou na pokožce zanechávat bílý film, ale účinné jsou ihned po nanesení.
V přípravcích se často pro zvýšení účinnosti používá kombinace obou typů filtrů.
A co děti?
U dětí je ochrana proti slunci více než důležitá. Děti tráví většinu času venku. Udává se, že během dětství absorbujeme 20 – 50% slunečního záření za celý život. Dětská kůže je ale tenčí a citlivější. Nejenže snáze dojde k jejímu spálení, ale také rychleji ztrácí vodu, takže se i snáze přehřejí.
Děti do 1 roku by neměly být přímému slunci vůbec vystaveny. Jestliže je to nezbytné, je vhodné chránit je oděvem a krémem s SPF mazat pouze exponované části, nikoliv celé tělo. Většina sunscreenů je však až pro kojence starší 6 měsíců. Je vhodné vybrat opalovací prostředek tvořený pouze fyzikálním filtrem. Sunscreen je třeba nanášet opakovaně a v dostatečné vrstvě. Právě aplikované množství přípravku bývá častým kamenem úrazu. Při aplikaci platí pravidlo dvou prstů – tedy takové množství přípravku naneseného na dva celé prsty je dostatečné na plochu jedné paže.
Ideální je opalovací prostředek aplikovat 2x. Při druhé aplikaci dojde k zatření míst, která jsme při prvním natírání mohli vynechat. Poté je třeba přemazávat přibližně každé dvě hodiny, nebo po koupaní, či větší fyzické aktivitě.
Pro děti je vhodné vybrat ochranu s dostaečným SPF – tedy minimálně 30.
Samozřejmostí je nevystavování sebe i dítěte slunečním paprskům v době od 10 do 15 hodin. V této době je záření nejen nejsilnější, ale také nejškodlivější. Aplikovat sunscreen bychom však měli i při pobytu ve stínu, neboť dochází k odrazu paprsků.
Neméně důležité než aplikace je také následné smytí zbytků opalovacího prostředku na konci dne.
Ochranu kůže máme probranou, ale co oči? Ani těm UV záření neprospívá. Vhodné je chránit zrak celoročně, v létě je to však nejdůležitější. Sluneční brýle je tedy třeba vybrat podle toho zda obsahují UV filtr. Při pořizování tedy sledujeme zda je na nich označení UV- A a UV – B případně UV 400.
Nezbytná je také pokrývka hlavy. Ideální je klobouk s širokou krempou, nebo kšiltovka. Dochází tak redukci záření dopadajícího až na oči až o polovinu. Navíc také chrání proti úžehu.
Úpal nebo úžeh?
Úžeh je způsoben dlouhodobým působením slunečních paprsků na hlavu a šíji. Projevuje se bolestmi hlavy, horečkou, zvracením a opálenou až spálenou kůží. Příznaky se mohou objevit až s odstupem času, například večer, nebo v noci po pobytu na slunci.
Oproti tomu úpal nevyžaduje přímé sluneční záření. Nevolnost, vysoká horečka i bolesti se projevují už během pobytu v horku. Úpal je způsoben přehřátím organismu – tělo přijímá více tepla, než je schopno vydat. Dochází tomu například v případě, že je znemožněno pocení přílišnou vlhkostí vzduchu. Přehřátí může být způsobeno také nadměrným ošacením. Teplota těla může dokonce přesáhnout 41° C a dochází k přehřátí mozku. Příznaky úpalu i úžehu se velmi úzce překrývají. Jestliže je poskytnuta včas první pomoc, příznaky odezní během pár hodin. Teplota by měla klesnout přibližně do půl hodiny. Stejně rychle by mělo odeznít zvracení či mdloby. Únavu však může člověk pociťovat i 3 následující dny. Stejně dlouho může také trvat návrat termoregulačních procesů těla.
První pomoc v obou případech spočívá v odstranění příčiny – přesun do stínu, nebo vyvětrané chladné místnosti, zajištění přísunu čerstvého vzduchu a ochlazení. Stejně důležité je zajištění dostatečného přísunu tekutin. Ty je třeba podávat v malých dávkách, aby se zamezilo zvracení. Vhodné je podávat minerální vody,nebo rehydratační roztok. Chlazení můžeme podpořit chladnou koupelí (nikoliv ledovou), nebo otíráním mokrou houbou. Účinné je také sprejování těla vlažnou vodou. Při úžehu je vhodný chladný obklad na hlavu.
Jestliže zvracení přetrvává, nebo se dostaví ztráta vědomí je na místě kontaktovat lékaře.
Vzhledem k nedovyvinuté termoregulaci jsou děti nejvíce ohroženou skupinou z hlediska vzniku úpalu. Větší povrch těla vzhledem k váze má za následek rychlejší dehydrataci. Zároveň nejsou děti ještě dostatečně schopné odhadnout délku pobytu na slunci a může se stát, že v zápalu hry nezaregistrují pocit žízně. Je tedy na nás rodičích, abychom to za děti ohlídali.
Shrňme si tedy zásady pobytu na slunci s dětmi. Základem je dostatek tekutin a omezený pohyb na přímém slunci. Mezi 10. a 15. hodinou, kdy je slunce nejsilnější je třeba pobývat ve stínu. Kůži je třeba chránit opalovacím přípravkem s SPF 30 -50. Pro děti do tří let vybíráme výhradně minerální filtry. Na hlavu patří klobouček, nebo kšiltovka. Chrání nejen před úžehem, ale také chrání oči před nežádoucími účinky UV záření.
Nejčastější dotazy
Musím se chránit, ikdyž se nespálím a jen se opaluju do hněda?
Jednoznačně ano. I přestože kůže některých lidí obsahuje vyšší množství melaninu – složky může, která přirozeně kůži chrání před sluníčkem- je třeba ji chránit. I přestože se taková kůže nespálí snadno, nežádoucí účinky UV záření nejsou zanedbatelné.
Jaký krém vybrat pro 2 měsíční miminko?
Děti do jednoho roku by vůbec neměly být vystavovány přímému slunci. Miminkovská kůže není dostatečně vyvinutá a je velmi citlivá. Ideální je chránit takto malé děti pomocí oděvu a udržovat je ve stínu. Jestliže není možné toto dodržet, vybíráme opalovací produkty na bázi minerálních filtrů.
Opalování v těhotenství. Mohu miminku ublížit?
Opalování není vhodné pro kůži nikoho z nás. U těhotných žen je třeba dbát opatrnosti, aby nedošlo k přehřátí plodu v děloze. Z toho důvodu se přímé slunění nedoporučuje. Tím samozřejmě není myšlen zákaz vycházení, nicméně vyslovené opalování na sluníčku se opravdu nedoporučuje. Obzvlášť důležité je zakrytí těhotenského bříška před přímými slunečními paprsky. Ochranné přípravky s SPF je vhodné používat i v těhotenství. Volila bych spíše přípravky obsahující fyzikální filtry.
Je možné použít k ochraně pokožky přírodní olej na opalování?
I přestože použití mrkvového nebo malinového oleje místo sunscreenu zní krásně, nelze to s čistým svědomím doporučit. Některé studie sice dokázaly, že určité oleje mají jistý SPF faktor, nicméně je třeba zmínit, že se jedná o faktor v řádu jednotek. Navíc je třeba brát v potaz, že tyto oleje nejsou na ochranu proti slunci testovány, tudíž nelze ani zaručit, jejich účinnost. Olej jednoho výrobce může mít faktor 4 a jiného například 8. Ať už se ale tyto hodnoty liší jakkoliv, dermatologové doporučují používání minimálního faktoru 30. Takové hodnoty ovšem nedosahuje žádný přírodní olej. Nelze také opomenout, že oleje nechrání proti UV-A.
I přestože jako ochrana proti slunci jsou oleje nevyhovující, není třeba je úplně zatracovat. Lze je použít jako péči po opalování, abychom dodali pokožce potřebnou regeneraci
Můžu si opalovací prostředek vyrobit doma?
Ani takovéto experimenty nemohu doporučit. Pří výrobě opalovacího prostředku doma, nedokážeme zajistit a udržet požadovanou čistotu surovin i prostředí. Je tedy velmi pravděpodobné, že se takový přípravek kontaminuje a posléze se v něm mohou množit bakterie. Takovýto přípravek může poté spíše blížit a způsobit kožní problémy.
Dalším důvodem je že nedokážeme zajistit stálost ani účinnost přípravku. Na internetu lze nalézt nespočet receptů k výrobě domácích sunscreenů. Zpravidla se jedná o oxid zinku, nebo křemíku rozptýlený v oleji. Bohužel v oleji nelze tyto oxidy dostatečně dispergovat a po čase dojde k oddělení oxidu, který klesne na dno přípravku. Do takového přípravku by bylo třeba přidat vodu a emulgátory, aby vznikl krém , který nás bude dostatečně chránit. Co se týče účinnosti, ani tu si nemáme jak ověřit. Jistější bude sáhnout po sunscreenu z lékárny. I u něj je však třeba dávat pozor na trvanlivost přípravku. Prošlý, nebo dlouho otevřený přípravek (každý přípravek má na obalu značku jak dlouho po otevření je použitelný) nemusí poskytovat dostatečnou ochranu.
Je nutné pořizovat speciální UV oblečení?
Před účinky slunečních paprsků chrání jakékoliv oblečení. Běžně oblečení však nemá stanoven ochranný UV faktor. Je tedy třeba se zamyslet nad tím co dítěti oblékáme. Vhodný je lehký, vzdušný oděv. Barevné oblečení chrání více. Čím tmavší tím lepší. Syntetické materiály poskytují větší ochranu než bavlna. Přesto i bavlněné bílé tričko odfiltruje asi polovinu dopadajícího UV záření. Jestliže je oblečení vlhké, ochranný faktor je nižší.
Na běžné nošení není třeba speciální oblečení s UV faktorem. Ovšem plánujeme-li si dovolenou u moře s malými dětmi, jejichž pokožka je ještě velmi citlivá je vhodné koupi takového oblečku zvážit. Opět je vhodné připomenout, že pokrývka hlavy je samozřejmostí.
Mohu použít dětský opalovací krém i pro dospělé?
Ano. Dětská (dermo)kosmetika je přísněji posuzována z hlediska složení. Látky obsažené v dětské kosmetice jsou nedráždivé a hypoalergenní. Takováto kosmetika je vhodná pro citlivou dětskou pokožku, ale také pro pokožku se sklony k ekzému. Není však jediný důvod, proč by takovou kosmetiku nemohl použít také dospělý člověk.
Zdroje:
Solen: Je opalování pro děti vhodné, nebo jim škodí?
Solen: Fotoprotekce
Solen: Fotoprotekce a ošetření spálené kůže
Pediatrie s láskou: Opalovací krémy
Nemocnice Pardbického kraje – Nemocnice Litomyšl: Sluneční brýle chrání náš zrak před UV zářením. Na jejich ceně nezáleží
Solen: Úpal a úžeh v dětském věku
Solen: Termická poškození kůže
EUC klinika: Úpal a úžeh. Příznaky, léčba a jaký je mezi nimi rozdíl
Kosmetika zdraví: Dokážou přírodní oleje ochránit pokožku před sluncem?
Certifikovaná přírodní kosmetika: Rostlinné oleje mají SPF?
Mgr. Hana Dvořáková, lékárnice maminka