V období těhotenství jsou na organismus kladeny zvýšené nároky. V těle matky dochází k mnoha změnám, mimo jiné také v oblasti imunity. Některé infekce mohou mít závažnější průběh a ohrozit tak nejen matku, ale i miminko a průběh celého těhotenství. Jako účinná prevence se nabízí očkování. Jaké vakcíny je možné během těhotenství aplikovat? A je to bezpečné?
Co se děje s imunitou v těhotenství?
Imunitní systém prochází řadou změn, jejichž cílem je ochránit matku i dítě a zároveň zabránit nepříznivé imunitní reakci proti plodu.
Imunitní tolerance vůči plodu je podmínkou zdravého těhotenství. Dochází ke komplexním adaptivním změnám, které však na druhé straně mohou vést také k závažnějšímu průběhu některých infekčních onemocnění.
Těhotenství je rovněž obdobím hormonálních změn – mění se hladiny progesteronu a estrogenu. Tyto hormonální vlivy se promítají i do mateřské imunitní odpovědi. Dochází ke změnám v zastoupení T-lymfocytů (jsou součástí specifického imunitního systému, roli hrají při reakci organismu na infekci) a kolísá rovnováha mezi prozánětlivými a protizánětlivými reakcemi.
Během těhotenství se zvyšují i další nároky na organismus – roste srdeční výdej, ventilační potřeba a zároveň se snižuje funkční reziduální kapacita plic.
Ačkoliv mají těhotné ženy obecně stejnou schopnost vytvořit imunitní odpověď jako netěhotné, kombinace uvedených změn může vést k závažnějšímu průběhu některých infekcí, například chřipky. Studie ukazují zvýšenou potřebu hospitalizace a intenzivní péče u těhotných žen s některými infekčními onemocněními.
Očkování v těhotenství
Očkování v těhotenství chrání nejen matku před těžkým průběhem onemocnění, ale poskytuje ochranu také miminku. Protilátky (imunoglobuliny) jsou důležitou součástí imunitního systému a hrají zásadní roli v přenosu imunity z matky na plod.
Imunoglobulin G (IgG) je klíčový pro systémovou ochranu a dokáže přecházet přes placentu. K největšímu přenosu protilátek dochází ve třetím trimestru těhotenství. Proto jsou některá očkování doporučována právě v tomto období. Ochrana proti závažnému průběhu onemocnění pak u dítěte přetrvává ještě několik měsíců po narození – tedy v období nejvyššího rizika komplikací, kdy zároveň ještě nemůže být samo očkováno.
Sekreční imunoglobulin A (IgA) je uvolňován do mateřského mléka. Tyto protilátky neputují do krevního oběhu dítěte, ale působí lokálně na sliznicích, v hltanu i dalších částech trávicí soustavy. Tato ochrana je však lokalizovaná a dočasná a musí být neustále doplňovaná kojením. Přítomnost specifických IgA protilátek se u různých očkování liší.
Jaká očkování jsou během těhotenství doporučovaná?
Černý kašel
Černý kašel je infekční onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertussis. Přestože se rutinně očkuje v dětství, onemocnění se stále vyskytuje. Nejohroženější skupinu představují kojenci do 2 měsíců věku, kteří ještě nemohou být sami očkováni.
Dříve se uvažovalo o tzv. „cocoon strategii“, kdy se očkovali blízcí dítěte (kteří ve většině případů představovali zdroj nákazy). Tato strategie se ale ukázala jako málo účinná a nákladově méně efektivní.
Při očkování těhotných se podává kombinovaná vakcína proti černému kašli, tetanu a záškrtu. Očkování je možné při každém těhotenství. Cílem je především chránit dítě v prvních měsících života.
Za nejvhodnější se považuje očkování mezi 27. a 36. týdnem těhotenství. Toto načasování maximalizuje mateřskou protilátkovou odpověď i pasivní přenos protilátek na plod. U kojenců přetrvávají protilátky minimálně 2–3 měsíce. Byla prokázána i přítomnost IgA protilátek v mateřském mléce až 8 týdnů po porodu.
Jak již bylo zmíněno, očkuje se kombinovanou vakcínu, která chrání matku a během prvních měsíců života i novorozence rovněž proti tetanu. Program očkování v těhotenství proti tetanu byl jedním z prvních velkých iniciativ očkování matek. Zaznamenal velký úspěch a podobné programy jsou stále velmi důležité především v zemích s vysokým výskytem tetanu v prevenci onemocnění novorozenců.
Chřipka
Očkování proti chřipce je těhotným doporučováno z několika důvodů. Těhotné ženy představují z hlediska průběhu chřipky rizikovou skupinu – může docházet k závažnějšímu průběhu onemocnění a některé studie popisují také zvýšené riziko komplikací, například předčasného porodu.
Očkování zároveň chrání novorozence po porodu, a to přibližně do věku 6 měsíců. Právě u takto malých kojenců je riziko komplikací či hospitalizace kvůli chřipce výrazně vyšší.
Očkování může proběhnout v jakémkoliv trimestru těhotenství. Vzhledem k sezónnímu výskytu se doporučuje zejména na podzim (obvykle říjen–prosinec).
K vakcinaci se používají inaktivované chřipkové vakcíny, které jsou v těhotenství bezpečné. Živá oslabená chřipková vakcína je v těhotenství kontraindikována.
COVID-19
COVID-19 je další infekční onemocnění, u kterého je těhotenství spojeno se zvýšeným rizikem těžšího průběhu. Riziko souvisí jak s fyziologickými změnami (např. snížení plicní kapacity vlivem růstu dělohy), tak s odlišnou imunitní odpovědí.
Těhotným ženám se doporučuje očkování proti COVID-19. Očkování může proběhnout v kterémkoliv trimestru; načasování se řídí zejména aktuální epidemiologickou situací a doporučeními odborných společností.
Očkování poskytuje ochranu nejen očkované ženě, ale i miminku během prvních měsíců po porodu.
RSV
Respirační syncytiální virus (RSV) je častým původcem respiračních onemocnění, zejména v zimních měsících, a významnou příčinou zánětů dolních cest dýchacích u kojenců.
Prevenci těžšího průběhu onemocnění lze zajistit také očkováním v těhotenství, pokud již matka v minulosti tuto vakcínu neobdržela. Obvykle se doporučuje aplikace mezi 28. a 36. týdnem těhotenství u žen s termínem porodu v období RSV sezóny (zhruba září až březen; konkrétní doporučení se mohou mírně lišit). Toto očkování snižuje riziko výskytu nebo závažného průběhu infekcí vyvolaných RSV u kojenců až 6 měsíců po narození. Účinnost je nejvyšší během první měsíce a časem postupně klesá.
Současně s vakcínou proti RSV je možné podat i další očkovací látky. Některá doporučení však preferují přibližně dvoutýdenní odstup od očkování proti černému kašli. Důležitý je výběr vakcíny, která je schválena pro použití v těhotenství.
Pokud neproběhne očkování během těhotenství, může být využito tzv. pasivní imunizace – podání monoklonální protilátky nirsevimab přímo dítěti. Podává se kojenci před nebo během sezony výskytu RSV. Pokud se dítě narodí během sezony výskytu onemocnění, doporučuje se její podání ještě před propuštěním z novorozeneckého oddělení.
Pokud byla matka během těhotenství očkovaná, imunizace dítěte se doporučuje jen ve velmi specifických případech (například narození dítěte dříve než ve 30. týdnu).
Před druhou sezonou výskytu RSV se imunizace protilátkou nirsevimab doporučuje dětem mladším dvou let, které mají rizikové faktory pro těžký průběh infekce způsobené RSV (děti se závažným onemocněním onemocněním dýchacích cest, vrozenou srdeční vadou, poruchou imunity nebo neuromuskulární onemocněním). Podání před druhou sezonou může proběhnout bez ohledu na to, zda proběhlo očkování těhotenství nebo aplikace monoklonální protilátky předešlou sezonu.
A co jiná očkování?
U mnoha očkovacích látek nejsou dostupná dostatečná data o bezpečnosti jejich podání během těhotenství. Proto se k posouzení jejich aplikace přistupuje individuálně po důkladném posouzení možných přínosů a rizik daného očkování.
Které vakcíny se v těhotenství nedoporučují?
Jedná se zejména o vakcíny, které obsahují oslabený, ale živý virus a představují tak teoretické riziko pro miminko. Jedná se například o vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Jak se rozhodnout?
Těhotenství představuje krásné, ale zároveň křehké období. Obavy o bezpečnost vakcín a snaha neohrozit miminko mohou vést k váhání nad očkováním. Část očkování cílí především na ochranu matky před těžším průběhem onemocnění, zároveň ale významně chrání i novorozence v prvních měsících života.
Často se vyskytují obavy, zda očkování nezvyšuje riziko spontánního potratu, předčasného porodu, výskytu vrozených vad nebo nízké porodní hmotnosti miminka. Tato rizika byla sledována v několika studiích a jsou i nadále zkoumána. Některá očkování mají dlouhou tradici a těhotným se aplikují již desítky let (například očkování proti chřipce). U novějších vakcín (proti RSV) jsou účinky a rizika nadále vyhodnocována i během jejich používání v rámci tzv. postregistračního sledování. Očkování, která jsou zmíněna v tomto článku, jsou v těhotenství doporučovaná i Českou vakcinologickou společností jako bezpečná pro těhotnou ženu, průběh těhotenství i pro plod. Důležité je si uvědomit, že i v těchto ohledech mohou být riziková právě onemocnění, proti kterým očkování chrání.
Jak se rozhodnout? Získat ověřené informace – o konkrétním onemocnění i o dané očkovací látce. Pomoci může zdravotník, kterému důvěřujete – praktický lékař, gynekolog či pediatr. S prosbou o informace se můžete obrátit i na svého lékárníka.
