The post Akné appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku se zaměříme na tři silná zahřívací koření: kardamom, černý pepř a muškátový oříšek. Probereme, jak je bezpečně používat, jaké mají účinky a na co si dát pozor, zvlášť v těhotenství, při kojení i u dětí. 

Kardamom 

a) Botanický popis a původ

Kardamovník obecný (Elettaria cardamomum) je tropická rostlina z čeledi zázvorovitých, původem z oblasti Indie a Srí Lanky. V přírodě dorůstá až 3–4 metrů a má dlouhé listy a jemné květy. Plodem jsou malé zelené tobolky, které obsahují aromatická černá semena, právě ta se používají jako koření. 

Kardamom se dělí na tři druhy: 

Zelený kardamom (pravý) – má jemnější, nasládlou chuť a používá se častěji v kulinářství. 

Bílý kardamom je bělená verze toho zeleného a má méně výraznou chuť. 

Černý kardamom – má silnější, kouřové aroma a využívá se spíše v pikantních a masových pokrmech. 

Dnes se pěstuje i v Guatemale, která patří k největším vývozcům kardamomu na světě. 

b) Terapeutické účinky

Kardamom je ceněn nejen pro své aroma, ale i pro léčivé vlastnosti. Obsahuje éterické oleje (cineol, terpineol), flavonoidy a další bioaktivní látky. 

Tradičně se používá při: 

– podpoře trávení, uvolňuje křeče, zmírňuje nadýmání a nevolnost 

– kašli a zahlenění, má expektorační a antiseptické účinky 

– osvěžení dechu, působí antibakteriálně v ústech (např. při zánětu dásní) 

– podpoře funkce jater a ledvin 

– má antioxidační a protizánětlivé účinky 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Kardamom je obecně bezpečný i pro děti, pokud je podáván ve velmi malém množství: 

Věk: Doporučuje se od cca 1 roku věku, ve formě malého množství v jídle nebo slabého čaje 

Forma: Přidání špetky mletého kardamomu do kaše, rýže nebo pečiva; případně nálev z jednoho rozdrceného semínka 

Dávkování: U dětí do 3 let max. 1–2 semínka denně (ideálně vařená v jídle), nebo malý šálek slabého odvaru 

Ve větším množství může kardamom působit jako stimulant a u citlivých dětí vyvolat podráždění žaludku. Esenciální olej není určen pro děti do 6 let. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V běžném množství používaném jako koření je kardamom považován za bezpečný. 

Tradičně se v malých dávkách používá pro podporu trávení a zmírnění nadýmání. 

Vyšší dávky, zejména ve formě koncentrovaných extraktů nebo olejů, se v těhotenství nedoporučují, protože mohou mít stimulační účinky na dělohu. 

Kardamom při kojení je bezpečný při běžném kulinářském použití. 

Pomáhá podpořit trávení jak matky, tak dítěte. 

e) Zajímavosti

V Indii se kardamom tradičně přidává do čaje masala chai, spolu se skořicí, hřebíčkem a zázvorem. 

V arabském světě je běžnou součástí kávy (qahwa), dodává jí sladké, osvěžující aroma. 

Kardamom je považován za jedno z nejdražších koření světa, hned po vanilce a šafránu. 

Mletý kardamom rychle ztrácí aroma – nejlepší je drtit tobolky těsně před použitím  

Zdroje:  

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31541721/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34579443/ 

 Muškátový oříšek 

a) Botanický popis a původ

Muškátový oříšek je semeno plodu tropického stromu muškátovníku vonného (Myristica fragrans) z čeledi muškátovníkovitých. Tento stálezelený strom pochází z Indonésie. 

Koření, které známe jako „muškátový oříšek“, je tvrdé aromatické jádro uvnitř pecky. Z červenooranžového míšku obalujícího semeno se vyrábí další druh koření, muškátový květ (macis). 

Chuť oříšku je sladce kořeněná, mírně hořká a hřejivá, s charakteristickou silnou vůní, díky které se používá velmi střídmě. 

b) Terapeutické účinky

Muškátový oříšek obsahuje silice (hlavně myristicin, eugenol a safrol), třísloviny a další bioaktivní látky. V přírodní medicíně je tradičně využíván zejména pro tyto účinky: 

Sedativní a anxiolytické účinky: V malých dávkách může mírně uklidňovat, podporovat spánek a snižovat úzkost.
  

Antimikrobiální aktivita: Mírný účinek proti některým bakteriím a plísním. 

Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, kolikách a nechutenství. Působí proti křečím hladkého svalstva. 

Analgetické a protizánětlivé účinky: Zevní použití (v balzámech) při svalové bolesti, revmatismu či neuralgii. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Muškátový oříšek lze podávat dětem až po 1. roce věku, a to jen ve stopovém množství a příležitostně. Jeho silné účinky vyžadují opatrnost. 

Dávkování: max. špetka (na špičku nože) na celý pokrm, a to ne více než 2–3× týdně
Forma podání: do kaší, bramborové kaše, dušené zeleniny. 

Kontraindikace a varování: 

Nevhodný pro děti mladší než 12 měsíců. Při vyšším dávkování může způsobit otravu. Možné riziko alergické reakce. Není vhodný jako každodenní koření pro malé děti. 

Myristicin ve větším množství působí neurotoxicky a může vyvolat halucinace, zvracení, srdeční arytmie i křeče.  

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotné ženy by se měly muškátovému oříšku vyhnout, nebo ho používat maximálně ve stopovém množství jako dochucovadlo, bez pravidelného opakování. Ve vyšších dávkách může vyvolávat potrat. 

Při kojení: není doporučován, protože myristicin může přecházet do mateřského mléka. 

e) Zajímavosti

V tradiční indické a arabské medicíně je muškátový oříšek považován za afrodisiakum a nervové tonikum. 

V lidovém léčitelství se doporučoval na nespavost, trávení a bolesti zubů (např. jako součást olejových směsí na masáže). 

V malém množství je součástí směsí koření na perník, bešamel, bramborovou kaši nebo svařené víno. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19446681/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35567294/ 

 Pepř 

a) Botanický popis a původ

Pepř je sušený plod pepřovníku černého (Piper nigrum), tropické popínavé rostliny z čeledi pepřovníkovitých. Pochází z oblasti jihozápadní Indie a pěstuje se také ve Vietnamu, Indonésii a Brazílii. 

Pepřovník dorůstá až 4 metrů a potřebuje oporu podobně jako vinná réva. Jeho plody, malé zelené bobule, se sklízí v různém stadiu zralosti a následně se suší. Podle způsobu zpracování vznikají různé druhy pepře: 

Černý pepř – sklízí se nezralé zelené bobule, které se suší na slunci. Během sušení bobule zčernají a vrásčití. Má výraznou ostrou chuť a silné aroma. 

Bílý pepř – získává se z plně zralých bobulí, ze kterých je odstraněna tmavá slupka (máčením a fermentací). Proto jsou zrnka bílého pepře menší než zrnka pepře černého. Chuť je jemnější, méně štiplavá, s výraznějším zemitým tónem. 

Zelený pepř – sklízí se stejně jako černý, ale neusuší se. Místo toho se konzervuje (např. solí, octem nebo lyofilizací). Má svěží, jemnou, méně štiplavou chuť. 

Červený pepř – jedná se o plně zralé bobule pepřovníku, které se suší celé i se slupkou. Je vzácnější, chuťově jemnější než černý pepř, ale s mírně sladkým nádechem a plnou vůní. Obsahuje také piperin, ale v nižší koncentraci než černý. 

Pro srovnání je zde tabulka: 

b) Terapeutické účinky

Hlavní léčivou složkou pepře je piperin, který dodává pepři jeho štiplavost. Tato látka má řadu biologicky aktivních účinků: 

– zvyšuje vstřebávání živin a léčiv (např. kurkumin, vitamíny, koenzym Q10) 

– stimuluje trávení – podporuje tvorbu žaludečních šťáv a enzymů 

– zrychluje metabolismus a může napomáhat spalování tuků 

– má protizánětlivé a antioxidační účinky 

– působí proti mikroorganismům. Má antibakteriální a antimykotické vlastnosti. 

Piperin rovněž zkoumají vědci pro jeho neuroprotektivní účinky. Existují studie, které naznačují vliv na zlepšení paměti a nálady. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Pepř je obecně bezpečný, ale kvůli své štiplavosti je třeba být u dětí velmi opatrný: 

Věk: Nedoporučuje se přidávat pepř do stravy dětem do 1 roku. 

Po 1. roce věku lze ve velmi malém množství (např. špetka do pokrmu) – hlavně kvůli podpoře trávení. 

Forma: Nejčastěji mletý černý pepř jako dochucovadlo. U menších dětí může dráždit žaludek nebo sliznice. 

Dávkování: U dětí do 3 let maximálně špetka (na špičku nože) do vařeného jídla, nikoliv syrového. 

Při nadměrném množství může pepř vyvolat pálení žáhy nebo podráždění sliznice. Esenciální olej z pepře není vhodný pro děti. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V běžném množství používaném jako koření je černý pepř bezpečný. 

Pomáhá zlepšit trávení a může mírně stimulovat metabolismus. 

Černý pepř při kojení je bezpečný při běžném kulinářském použití. 

Může podporovat trávení a chuť k jídlu matky i dítěte. 

e) Zajímavosti

Piperin zvyšuje účinnost jiných látek, např. při kombinaci s kurkumou zvýší její vstřebatelnost až 20×. 

Byl jedním z důvodů zámořských objevů. Pepř byl ve středověku extrémně cenný, přezdívalo se mu „černé zlato“. 

Pepř patří k nejčastěji padělanému koření.  V historii i dnes bývá zaměňován za podobně vypadající, ale levnější bobule. 

Pepř se nejlépe uchovává v celých kuličkách. Mletý rychle ztrácí aroma i účinnost, proto je ideální ho mlít čerstvě. 

Růžový pepř není pravým pepřem, ale plodem stromu pepřovce brazilského rostoucího v Jižní Americe. Má nasládlou, lehce kořenitou chuť a je dekorativní. Větší množství však může způsobit podráždění, zvláště u dětí nebo alergiků. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30959974/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30740986/ 

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK579035/ 

Závěr 

V uplynulých článcích jsme si představili řadu běžně používaných druhů koření, které mohou být nejen chutným doplňkem stravy, ale také jemným a přirozeným pomocníkem v péči o zdraví dětí i dospělých, od trávení přes imunitu, nervový systém, dýchání až po ústní dutinu a prohřátí organismu. 

Každé koření má svá specifika, a proto jsme se u každého zaměřili i na možnosti použití v těhotenství, při kojení i u nejmenších dětí. Cílem bylo ukázat, že správně zvolené a vhodně dávkované koření může být součástí každodenní podpory zdraví celé rodiny. 

Téma koření je ale mnohem širší. Existují i další méně často používaná koření, jako je například anýz, vanilka, chilli, estragon nebo šafrán, o kterých si povíme více někdy v budoucnu. Zatím jsme se jim nevěnovali podrobně, abychom zachovali přehlednost a praktičnost celého tématu. 

The post Koření, které zahřeje appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku si představíme tři oblíbená koření, která díky svým protizánětlivým, antiseptickým a mírně uvolňujícím účinkům pomáhají ulevit od příznaků dýchacích obtíží, tymián, rozmarýn a badyán. Ukážeme si, jak je bezpečně používat u dětí, v těhotenství i při kojení, a jak je nejlépe zařadit do jídelníčku či domácí lékárny. 

Badyán 

a) Botanický popis a původ

Badyán (Illicium verum), známý také jako badyáník pravý, je sušený plod tropického stromu z čeledi klanopraškovitých. Plod má tvar osmicípé hvězdy, která obsahuje semena, a je známý svou sladkou, lékořicovou chutí a silným aromatem. 

Pochází z jihovýchodní Asie, především z Číny a Vietnamu, kde je po staletí využíván jak v kulinářství, tak v tradiční čínské medicíně.  

b) Terapeutické účinky

Badyán má dlouhou historii využití při potížích s trávením a dýchacími cestami. Mezi jeho hlavní účinné látky patří anethol, aromatická sloučenina se silnými antibakteriálními a protiplísňovými účinky. 

Tradičně se používá: 

-při nadýmání, křečích a trávicích potížích 

– na podporu chuti k jídlu 

– na zmírnění kašle a uvolnění hlenů 

– může působit antibakteriálně a antivirově 

– na posílení imunitního systému díky obsahu antioxidantů 

V tradiční medicíně je často doporučován při nachlazení a chřipce, včetně přírodních sirupů a čajů. Také se používá na kožní záněty a revmatické bolesti 

Léčivé účinky má pouze badyánik pravý (Illicium verum). Badyáník anýzový (Illicium anisatum) je vysoce toxický a nedoporučuje se ke konzumaci. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Badyán je při správném dávkování považován za bezpečný i pro malé děti, zejména při použití do čajových směsí: 

Věk: Doporučuje se od cca 1 roku, zejména jako součást čajových směsí při kašli a nachlazení. 

Forma: Nejčastěji ve formě odvaru nebo jako koření do jídla (např. do kompotu, kaše, perníčků). 

Dávkování: Na 250 ml čaje se používá 1 hvězdička badyánu – pro děti stačí méně, ideálně 1/2 hvězdičky na šálek, max. 1× denně. 

Bezpečnost: Vyšší dávky mohou způsobit podráždění trávicího traktu nebo nervový neklid. Vyhýbejte se podávání koncentrovaných extraktů, které mohou způsobit křeče. 

Vždy dbejte na to, aby šlo skutečně o pravý badyán. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Badyánu je lepší se v těhotenství ideálně úplně vyhnout kvůli možné stimulaci děložních kontrakcí.  

Badyán při kojení je v malých, běžných množstvích používaných v kuchyni je považován za bezpečný. Je lepší se ale vyhnout badyánu ve větším množství ve formě čajů či extraktů. 

e) Zajímavosti

Obsahuje šikimovou kyselinu, tj. přírodní látku využívanou při výrobě antivirotik (např. oseltamiviru). Právě díky badyánu se tato léčiva daří vyrábět z přírodního zdroje. 

Často se používá v kombinaci s dalšími kořeními (např. ve směsi „pět koření“). Typicky zahrnuje badyán, hřebíček, skořici, fenykl a sečuánský pepř. Směs se hojně používá v čínské kuchyni při vaření masa, vývarů i zeleniny. 

V Asii je výrobci nábytku využíván i pro své dřevo, které má červenou barvu.  

Sladká chuť podobná lékořici, děti často snáze přijímají badyán v porovnání s hořkými bylinkami. Výborně se hodí do domácích sirupů nebo perníkového koření. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31997473/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21549817/ 

Rozmarýn 

a) Botanický popis a původ

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) je stálezelený polokeř z čeledi hluchavkovitých. Má jehlicovité, tuhé, aromatické listy a drobné světle modré nebo fialové květy. Dorůstá výšky až 1,5 metru a v příznivých podmínkách se dožívá desítek let. 

Pochází z oblasti Středomoří, kde roste divoce na slunných stráních a skalách. Dnes se pěstuje po celém světě jako kulinářská i léčivá rostlina.  

b) Terapeutické účinky

Rozmarýn obsahuje silice (cineol, kafr, borneol), flavonoidy, třísloviny a kyselinu rozmarýnovou. Má výrazné léčivé vlastnosti: 

– stimuluje imunitní systém, působí antibakteriálně, antivirově a protizánětlivě 

– pomáhá při nachlazení, kašli a rýmě, podporuje vykašlávání, uvolňuje dýchací cesty 

– zlepšuje trávení – uvolňuje křeče, působí proti nadýmání 

– povzbuzuje krevní oběh 

– podporuje soustředění a paměť, tradičně byl považován za bylinu studentů, pomáhá při úzkostech 

-pomáhá při bolestech hlavy a migréně, zejména formou inhalace nebo obkladu 

-podporuje srdeční činnost 

– působí jako antioxidant 

– používá se při otravách olovem 

Většina těchto účinků byla dokonce potvrzena klinickými studiemi. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Rozmarýn je aromatická bylina, a proto vyžaduje u dětí obezřetnost: 

Věk: Doporučuje se až od 1 roku věku, a to v malém množství 

Forma: Čerstvá nebo sušená rozmarýnová nať jako příměs do jídla, případně slabý odvar do koupele nebo obklad 

Dávkování: U dětí do 3 let max. špetka sušeného rozmarýnu do jednoho jídla (např. do brambor, polévky), nebo několik lístků čerstvých. 

Použití v koupeli: Ulevuje při rýmě a nachlazení – přidat do teplé vody větvičku rozmarýnu (ne příliš horká voda, koupel max. 10 minut) 

Ve vyšších dávkách může rozmarýn dráždit žaludek nebo vyvolat podráždění. Esenciální olej není vhodný pro děti do 6 let, protože může být neurotoxický (kafr).
 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství je doporučena opatrnost. V malém množství jako koření v jídle je rozmarýn bezpečný. 

Vyšší dávky (silné čaje, tinktury, esenciální olej) mohou být rizikové, protože rozmarýn může mírně stimulovat dělohu a není doporučen u žen s rizikem potratu nebo předčasného porodu. 

 Rozmarýn při kojení je v běžném kulinářském množství je považován za bezpečný. 

e) Zajímavosti

Výtažky z rozmarýnu se přidávají do kosmetiky (šampony, tonika). Podporuje růst vlasů a prokrvení pokožky. 

Sušený rozmarýn je skvělým přírodním konzervantem, zpomaluje žluknutí olejů a tuků. 

V kuchyni se používá ke grilovanému masu, bramborám, rybám i do pečiva. Při pečení uvolňuje intenzivní vůni. 

Rozmarýn je nenáročná bylina, daří se mu i v květináči na slunném parapetu. V zimě však nesnáší přemokření ani mráz. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30621719/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30287195/ 

Tymián 

a) Botanický popis a původ

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je nízký, silně aromatický keř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), pocházející z oblasti Středomoří. Vyznačuje se drobnými šedozelenými listy a fialovými kvítky. 

Používá se nať, čerstvá nebo sušená. Hlavní účinné látky jsou silice (zejména thymol a karvakrol), flavonoidy, třísloviny a hořčiny. 

b) Terapeutické účinky

Tymián patří mezi nejúčinnější přírodní antiseptika (látky k prevenci infekce) a expektorancia (látky usnadňující odkašlávání). Je nepostradatelný při respiračních onemocněních, ale má i další pozitivní účinky: 

Antimikrobiální účinek: thymol má silné účinky proti bakteriím, virům i plísním. 

Expektorační působení: podporuje odkašlávání, zkapalňuje hleny, usnadňuje jejich vykašlávání. 

Protizánětlivý efekt: působí na sliznice dýchacích cest i trávicího traktu. 

Podpora trávení: zvyšuje tvorbu trávicích šťáv, pomáhá při nadýmání a špatném trávení. 

Antioxidant a imunostimulant: chrání buňky a podporuje obranyschopnost. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Tymián je u dětí vhodný, ale opět platí, že forma a dávkování jsou zásadní. Díky svému účinku na dýchací cesty se často používá při nachlazení, ale v silné formě (např. éterický olej) vyžaduje opatrnost. 

Do 1 roku: není doporučeno, případně jen ve velice malých dávkách. 

Od 1 roku: slabý čaj nebo dětské sirupy s tymiánem jsou vhodné, zejména při kašli. 

Od 3 let: možnost použití v jídle, čajích i v koupelích (např. při zahlenění, nachlazení). 

Koření je vhodné pro malé děti i kojence v malém množství v jídle. 

Éterický olej z tymiánu je pro vnitřní užití u malých děti nevhodný, i pro zevní použití se ředí a používá opatrně. 

Vyšší dávky thymolu mohou být neurotoxické. 

Při přecitlivělosti může tymián dráždit žaludek nebo vyvolat alergii. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: 

Běžné kulinářské užívání je bezpečné. 

Mírné dávky tymiánového čaje při nachlazení nebo kašli jsou obecně považovány za bezpečné. 

Éterický olej se v těhotenství nedoporučuje, zejména pro jeho možné uterotonické účinky (může stimulovat dělohu ve vysokých dávkách). 

Kojení: 

Tymián v malém množství nevadí, a může podpořit imunitu a trávení. 

Není známý vliv na tvorbu mléka, ale silné extrakty nebo oleje nejsou doporučovány. 

e) Zajímavosti

Ve starém Egyptě byl tymián součástí balzamovacích směsí díky svým dezinfekčním vlastnostem. 

Je součástí tradičních směsí jako provensálské bylinky. 

V kosmetice najdeme tymián v zubních pastách, ústních vodách a přípravcích na pleť se sklonem k akné. 

Zdroje: 

https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/thymi-herba 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29785774/ 

V tomto článku jsme se zaměřili na tři osvědčená koření, která mohou přirozeně ulevit při potížích s dýcháním, badyán, rozmarýn a tymián. 

Mezi další koření, která se dají v této oblasti využít, patří například šalvěj, máta a česnek. Těmto kořením jsme se již věnovali, nebo se k nim vrátíme v dalších částech této série. 

Příště se zaměříme na koření, která mohou pomoci zklidnit nervový systém a podpořit kvalitní spánek, konkrétně na bazalku, oregano a skořici. 

The post Koření, která uleví při potížích s dýcháním  appeared first on Lékárnice maminky.

V tomto článku se zaměříme na tři nejznámější koření s podpůrným účinkem na imunitní systém: zázvor, česnek a kurkumu. Ukážeme si, jak je bezpečně využít u dětí, v těhotenství nebo při kojení, a kde všude se dají v kuchyni snadno zařadit. 

Česnek 

a) Botanický popis a původ

Česnek kuchyňský (Allium sativum) je vytrvalá cibulová rostlina z čeledi amarylkovitých, původem z oblasti střední Asie. Využívá se cibule česneku tvořená jednotlivými stroužky, typická svou výraznou chutí a štiplavým aroma. 

Za charakteristickým zápachem a účinky stojí organické sirné sloučeniny především alicin, který vzniká mechanickým narušením česneku (krájením, drcením). Dále obsahuje flavonoidy, saponiny, vitamíny a minerály. 

b) Terapeutické účinky

Česnek je tradičně považován za přírodní antibiotikum a moderní výzkumy to potvrzují. Má antimikrobiální, kardioprotektivní, antioxidační i imunostimulační účinky: 

Antibakteriální a antivirové účinky: účinný proti celé řadě bakterií, virů a plísní. 

Imunostimulace: podporuje obranyschopnost, vhodný v prevenci infekcí. 

Kardiovaskulární účinek: snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a zlepšuje průtok krve. 

Antioxidační působení: chrání buňky před volnými radikály. 

Podpora trávení: stimuluje tvorbu žluči, působí proti nadýmání a fermentaci ve střevech. 

Antiparazitární účinek: tradičně využíván při střevních parazitech. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Česnek může být součástí dětské stravy, ale v přiměřeném množství – zejména u malých dětí může ve větších dávkách dráždit trávicí trakt. 

Doporučení: 

Od 6–8 měsíců: malé množství v jídle jako součást zeleninových nebo masových pokrmů. 

Od 1 roku: běžné množství v jídle je bezpečné. 

Čerstvý česnek má silnější účinek než tepelně upravený. U citlivějších dětí doporučujeme opatrnost. Také propasírovaný česnek je dráždivější na žaludek než nakrájený. 

Příliš velké množství česneku může způsobit: 

– žaludeční nevolnost, pálení žáhy nebo průjem, 

– kožní podráždění, pokud je aplikován přímo na pokožku (např. lidové recepty proti bradavicím). 

Éterický olej z česneku se u dětí nedoporučuje. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Těhotenství: 

Běžné kulinářské množství je bezpečné. 

Vysoké dávky (např. doplňky s výtažky z česneku) mohou mírně ředit krev, a proto je potřeba opatrnosti zejména ve 3. trimestru nebo při plánovaném císařském řezu. 

Kojení: 

Česnek může ovlivnit chuť mateřského mléka, některé děti ho tolerují bez problémů, jiné mohou být neklidné. 

Není prokázán negativní vliv na zdraví dítěte, konzumace je možná, ale individuálně. 

e) Interakce a upozornění

Warfarin a jiné léky na ředění krve: česnek může zesilovat účinek těchto léků a tím zvyšovat riziko krvácení (zejména při vysokém příjmu čerstvého česneku nebo doplňků). 

Chirurgické výkony: doporučuje se vysadit doplňky s česnekem 7–10 dní před operací kvůli zvýšenému krvácení. 

Alergie: vzácně, příznaky zahrnují svědění, vyrážku, dýchací potíže. 

f) Zajímavosti

V lidové medicíně byl používán proti nachlazení, chřipce, střevním parazitům i jako repelent. 

Dnes se česnek využívá i v doplňcích stravy: sušený prášek, maceráty, česnekový olej. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30000841/ 

https://www.ema.europa.eu/en/search?f%5B0%5D=ema_search_entity_is_document%3ADocument&search_api_fulltext=allium%20sativum&page=0 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35193446/ 

Kurkuma 

a) Botanický popis a původ

Oddenek kurkumovníku dlouhého (Curcuma longa) z čeledi zázvorníkovitých je znám především jako pikantní koření, obsahující žluté barvivo, které se dá použít k barvení potravin (omáček, vajec, kuřecího masa). Je součástí i kari koření. Pochází z jižní Asie, zejména z Indie a Srí Lanky. 

b) Terapeutické účinky

Hlavní složkou kurkumy je kurkumin. Je to silný antioxidant s protizánětlivými, antibakteriálními a antivirovými účinky. Kurkumin pomáhá: 

-při snížení hladin cholesterolu 

-může být prospěšný u zánětlivých střevních onemocnění (např. Crohnova choroba), 

-zlepšuje hladinu krevní glukózy 

– má potenciál při podpoře zdraví slinivky 

-podporuje trávení a zdraví jater 

-má pravděpodobně terapeutickou aktivitu při léčbě Parkinsonovy choroby a jiných neurodegenerativních onemocnění. 

-studie naznačují potenciál při léčbě rakoviny 

Samotný kurkumin není lidských organismem dobře vstřebatelný. Jeho vstřebatelnost může však zvýšit látka piperin, která je obsažena v černém pepři. Piperin snižuje rozklad kurkuminu ve střevech a játrech, čímž zvyšuje jeho dostupnost a zesiluje účinky. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Kurkuma je obecně považována za bezpečnou i pro děti, pokud je podávána ve velmi malém množství a ve vhodné formě. Její intenzivní účinky však vyžadují opatrnost: 

Doporučuje se začít nejdříve kolem 1. roku věku, a to v malých dávkách (např. špetka do jídla). 

U citlivých dětí může ve vyšších dávkách dráždit žaludek. 

Dávkování: U dětí do 3 let max. 1/4 čajové lžičky denně, ideálně rozdělené do dvou jídel. Kurkumu můžete přidat do rýže, polévky nebo zeleninové kaše. 

Kurkumě by se měli vyhnout lidé, kteří trpí onemocněním žlučníku nebo užívají léky na ředění krve. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Kurkuma je v těhotenství v malém, kulinářském množství považována za bezpečnou. Neměla by se užívat ve formě doplňků stravy a v extraktech, protože ve vysokém množství může stimulovat dělohu. 

Kurkuma při kojení je bezpečná při běžném použití v jídle. 

e) Zajímavosti

Nejčastěji se s kurkumou setkáme v kari koření. Jedná se o směs koření, které obsahuje kurkuma, pepř, kardamom, koriandr, zázvor, římský kmín, muškát, skořice, pískavice řecké seno, sušený česnek, chilli a další.   

Kurkumě se také říká indický šafrán. 

Při vaření s kurkumou buďte opatrní, snadno obarví ruce, kuchyňské náčiní i oblečení.  Skvrny se dají odstranit citronovou šťávou nebo jedlou sodou. 

Kurkuma se používá též jako barvivo do potravin, například do bezvaječných těstovin, polévek, rýže atd., pro dosažení žluté barvy. Zvyšuje též trvanlivost potravin. 

Zlaté mléko je nápoj, které pochází z Indie. Je připravován z kombinace asijského koření (kurkuma, kardamom, chilli a zázvor) a rostlinného mléka. Mléko se pije převážně teplé. 

V některých zemích se používá jako přírodní antibiotikum. 

Zdroje:  

https://solen.cz/pdfs/lek/2010/04/12.pdf 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31412624/ 

https://www.mdpi.com/1420-3049/24/16/2930 

Zázvor 

a) Botanický popis a původ

Zázvor lékařský (Zingiber officinale) je vytrvalá tropická bylina z čeledi zázvorníkovitých. Původem pochází z jihovýchodní Asie. 

Za koření se považuje oddenek, tzv. zázvorový kořen s typickou výraznou chutí a vůní. Obsahuje silice, fenolické sloučeniny (např. gingerol, shogaol) a další bioaktivní látky. 

Chuť zázvoru je pálivá, aromatická a lehce citrusová. V kuchyni se používá čerstvý, sušený i mletý. 

b) Terapeutické účinky

Zázvor je jedním z nejznámějších léčivých koření a jeho účinky jsou podpořeny nejen tradiční, ale i moderní medicínou. 

Antiemetický účinek: Pomáhá proti nevolnosti, zvracení a kinetóze (cestovní nevolnost). 

Podpora trávení: Stimuluje tvorbu trávicích šťáv a enzymů, působí proti nadýmání a nechutenství. 

Protizánětlivý účinek: Gingeroly působí podobně jako nesteroidní protizánětlivé léky. 

Antivirové a antimikrobiální účinky: Uplatňuje se zejména při infekcích horních cest dýchacích. 

Zahřívací efekt: Podporuje prokrvení, mírně zvyšuje tělesnou teplotu, vhodný při prochladnutí. 

Antioxidant: Chrání buňky před volnými radikály. 

Dále se používá na podporu léčby obezity, kardiovaskulárních a respiračních onemocněních a diabetu. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Zázvor je vhodný pro děti od ukončeného 1. roku věku, ale musí být podáván opatrně a ve velmi malém množství, protože má ostrou chuť a silné účinky. 

Dávkování: 

Čerstvý zázvor – max. plátek o velikosti nehtu (cca 1 g) na porci, např. do čaje 

Sušený/mletý – max. 1/8 lžičky denně u dětí do 3 let 

Forma podání: Do čaje při nachlazení, do polévek, kaší nebo kompotů, ve formě sirupů nebo dětských čajových směsí (ve vhodném dávkování). 

Může podráždit žaludek u citlivějších dětí. 

Nevhodný při horečce s vysokou tělesnou teplotou, při žaludečních vředech nebo refluxu. 

Ojediněle může způsobit alergickou reakci (kožní vyrážka, pálení v ústech). 

Pozor by si měli dát také pacienti užívající warfarin nebo jinou antikoagulační léčbu. U těchto lidí může zázvor způsobit vyšší riziko krvácení. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

Zázvor je v těhotenství běžně doporučován jako přírodní pomoc při nevolnosti a zvracení, ale v omezeném množství: 

Bezpečné jsou dávky kolem 1 g sušeného zázvoru denně, případně 2–3 tenké plátky čerstvého zázvoru do čaje. 

Vyšší dávky mohou mírně stimulovat dělohu, ale běžné kulinářské užívání nepředstavuje riziko. 

Není vhodné užívat zázvorové doplňky stravy bez lékařského dohledu, zejména v prvním trimestru. 

Při kojení: V malém množství je zázvor považován za bezpečný, může podpořit trávení matky i dítěte. Vysoké dávky se však nedoporučují. 

e) Zajímavosti

Zázvor je také součástí tradičních směsí jako kari nebo masala. 

V minulosti byl zázvor považován i za afrodisiakum a prostředek proti plynatosti. 

Má využití i v kosmetice, např. v hřejivých masážních olejích a koupelových solích. 

V Japonsku se používá nakládaný růžový zázvor gari do pokrmů suši. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31151279/ 

https://solen.cz/pdfs/lek/2009/06/09.pdf 

V tomto článku jsme si podrobně představili tři silné pomocníky pro posílení imunity – zázvor, česnek a kurkumu. 

Mezi další koření, která lze využít pro podporu obranyschopnosti, patří například majoránka, šalvěj, oregano, tymián, rozmarýn, badyán nebo černý pepř. Těmto ostatním kořením se budeme věnovat v dalších článcích. 

Příště se zaměříme na koření, která pomáhají při zlepšení dýchání, konkrétně tymián, rozmarýn a badyán. 

The post Koření jako pomocníci pro imunitu appeared first on Lékárnice maminky.

Koření hraje v našich kuchyních nezastupitelnou roli. Dodává jídlům chuť, vůni a barvu. Málokdy si ale uvědomujeme, že za tímto pestrým aromatickým světem se skrývá také řada léčivých účinků, které lidstvo zná a využívá už po tisíciletí. V tradiční čínské medicíně i lidovém léčitelství jsou některá koření považována za přírodní léky, některé podporují trávení, posilují imunitu, zmírňují záněty nebo uklidňují nervovou soustavu.  

Občas se nás i rodiče v lékárně ptají, zda je vhodné zařazovat koření i do dětského jídelníčku. Jaké druhy jsou bezpečné pro nejmenší? Může koření skutečně podpořit zdraví dítěte, aniž by mu uškodilo? A jak ho používat správně, aby bylo přínosem, nikoli zátěží pro citlivý dětský organismus? 

Tato série článků přináší přehled vybraných druhů koření, jejich terapeutických účinků a praktických rad, jak je bezpečně využívat v rodinné kuchyni, zejména u malých dětí. Ukážeme si, odkud dané koření pochází, jak působí na organismus a jak ho snadno zařadit do běžného jídelníčku bez zbytečných obav.

Koření a bylinky pro trávení

Nadýmání, nevolnost nebo nechutenství potkávají děti i dospělé častěji, než by se mohlo zdát. Jemná, ale účinná pomoc přitom může přijít přímo z kuchyně. Některá koření mají přirozenou schopnost podpořit trávení, uvolnit křeče a zklidnit podrážděný žaludek. 

V tomto článku se podíváme na ta nejvhodnější trávící koření z pohledu lékárníka. Zaměříme se na jejich účinky, bezpečnost u dětí a praktické tipy, jak je používat doma. 

Bobkový list

a) Botanický popis a původ

Bobkový list je sušený list vavřínu vznešeného (Laurus nobilis), stálezeleného keře nebo stromu z čeledi vavřínovitých. Roste ve Středomoří a v mírném podnebí. Jeho tuhé, kožovité listy mají charakteristické aromatické, lehce hořké a kořeněné aroma, které se uvolňuje zejména při dlouhém vaření. 

b) Terapeutické účinky

Bobkový list je více než jen kuchyňské koření – obsahuje silice (hlavně eugenol a cineol), třísloviny, flavonoidy a další bioaktivní látky. Tradičně se používá pro: 

Podporu trávení, ulevuje při nadýmání, plnosti, křečích i nechutenství. 

Působení proti střevním kvasinkám a bakteriím, má mírně antimikrobiální vlastnosti. 

Stimulaci chuti k jídlu. 

Úlevu při revmatických potížích, v tradičním léčitelství zevně ve formě obkladů či olejových extraktů. 

V aromaterapii se vavřínová silice používá ke stimulaci psychiky a proti únavě. 

Dále se tradičně používá jako antioxidant. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Bobkový list je považován za bezpečný i pro děti, ale používá se pouze k dochucení. Nepodává se přímo (listy jsou tvrdé a špatně stravitelné). 

Od 8.–10. měsíce věku lze přidat do vývaru, zeleninové polévky nebo omáčky (1 celý list, po uvaření vyjmout). 

Dávkování: 1 list na celý pokrm (cca 500 ml–1 l objemu), nevhodné ke každodennímu použití. 

List se vždy odstraňuje před podáváním jídla, není určen ke konzumaci. 

Možná rizika: 

Ve vysokých dávkách (např. formou extraktů nebo silice) může být nebezpečný pro játra a ledviny, u dětí a těhotných se tyto formy nedoporučují. 

d) Těhotenství a kojení

V běžném kulinářském množství (např. do vývaru) je bobkový list v těhotenství bezpečný. 

Nedoporučuje se užívat ve formě silných odvarů, extraktů nebo tinktur, protože může ovlivnit činnost hladkého svalstva. 

Při kojení není třeba bobkový list vynechávat, pokud je používán pouze k dochucení pokrmu. 

e) Zajímavosti

Éterický olej z bobkového listu se používá v přírodní kosmetice a masážních směsích, působí proti bolesti a ztuhlosti. 

V lidovém léčitelství byl bobkový list používán na odvodnění, při žaludečních kolikách a někdy i jako repelent. 

Někdy se přidává do bylinných koupelí při bolestech kloubů. 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30651162/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35567209/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35053967/ 

Koriandr 

a) Botanický popis a původ

Koriandr setý (Coriandrum sativum) je jednoletá bylina z čeledi miříkovitých, příbuzná například fenyklu nebo kmínu. Používá se celá rostlina, jak listy, tak semena (koření). Má lehce citrusovou, sladce kořeněnou chuť a vůni, která je v kuchyni snadno rozpoznatelná. 

Koriandr pochází ze Středomoří a Blízkého východu, ale dnes se pěstuje po celém světě. Byl znám už ve starověkém Egyptě a v tradiční čínské i indické medicíně. 

b) Terapeutické účinky

Koriandrová semena i listy obsahují silice, antioxidanty, flavonoidy a další látky s pozitivními účinky na zdraví. Mezi nejvýznamnější patří: 

Hypolipidemické účinky: Některé studie naznačují, že koriandr může snižovat hladiny cholesterolu 

Antihypertenzní účinky: Může pomoci snižovat vysoký krevní tlak, což je důležité pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. 

Antimikrobiální účinky: Vykazuje aktivitu proti různým mikroorganismům, což může přispět k prevenci infekcí. 

Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, křečích, nechutenství a nevolnosti. 

Mírné sedativní účinky: Tradičně se používá pro zklidnění nervového systému. 

Úprava krevního cukru: Může přispívat ke stabilizaci hladiny glukózy v krvi. 

Protizánětlivý potenciál: Vhodný při mírných zánětlivých stavech. 

Čerstvé koriandrové listy obsahují více vitamínu C a K než semena, zatímco semena mají vyšší obsah esenciálních olejů (např. linalool, který má relaxační účinky). 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Koriandr je obecně považován za bezpečný i pro malé děti, pokud se používá v přiměřeném množství: 

Od ukončeného 8. měsíce věku lze přidávat špetku mletého koriandru do zeleninových příkrmů nebo polévek. 

Dávkování: U dětí do 3 let doporučujeme max. 1/4 čajové lžičky mletého koriandru denně, ideálně rozděleného do více jídel. 

Forma: Vhodné jsou jak mletá semena, tak čerstvé lístky (ty však mohou mít výraznou chuť, na kterou si děti teprve zvykají). 

U citlivých jedinců může koriandr způsobit alergickou reakci (zejména u dětí alergických na byliny z čeledi miříkovitých – např. celer, fenykl, kmín). 

d) Těhotenství a kojení

V těhotenství může koriandr pomoci při nevolnosti nebo trávícím diskomfortu, ale vždy platí s mírou a nejlépe jako běžná součást jídla.  

Při kojení: Podporuje trávení a tvorbu mateřského mléka (v malých dávkách). 

e) Zajímavosti

V některých kuchyních (např. mexické, thajské, indické) je koriandr zcela zásadní součástí dochucování. Čerstvé listy se používají podobně jako petržel. 

Koriandrová semínka jsou součástí kari koření, garam masaly i marinád. 

V lidovém léčitelství se koriandr využíval při poruchách spánku, nechutenství i bolestech břicha. 

Éterický olej z koriandru je součástí některých přírodních přípravků na podporu trávení u kojenců (v kombinaci s kmínem nebo fenyklem). 

Zdroje: 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30827604/ 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35011441/ 

Fenykl 

a) Botanický popis a původ

Fenykl (Foeniculum vulgare) je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), původem z oblasti Středomoří. Fenykl je charakteristický svou anýzovou vůní a sladkou, jemně kořeněnou chutí. 

K používání se využívá celá rostlina – semena, listy, stvoly i kořen. Nejčastěji se však používá semeno, které je bohaté na silice, především anethol a estragol, a také na flavonoidy, taniny a kyselinu askorbovou. 

b) Terapeutické účinky

Fenykl je známý pro své protrávení podporující účinky a je často používán v tradiční i moderní medicíně pro své příznivé účinky na zažívací trakt a celkovou pohodu: 

Podpora trávení: Pomáhá při nadýmání, plynatosti, žaludečních obtížích a je ideální pro podporu trávení po těžších jídlech. 

Antimikrobiální a antivirové účinky: Obsahuje látky, které mohou pomoci při infekcích dýchacích cest a v boji proti bakteriím a virům. 

Protikřečový účinek: Pomáhá při žaludečních křečích, bolestivém trávení a svalových křečích. 

Zklidnění a podpora spánku: Fenykl je známý svým uklidňujícím účinkem, vhodný k uvolnění a podpoře spánku, zejména pro děti. 

Dále se používá na ochranu jater, na udržení správné hladiny cukru a zlepšuje vykašlávání. 

Podpora laktace: Fenykl může podpořit produkci mateřského mléka, což ho činí populárním u kojících žen. 

c) Vhodnost pro děti a bezpečnost

Fenykl je v malém množství bezpečný pro děti a oblíbený jako přírodní prostředek při kolikách a zažívacích potížích. Je vhodný již pro kojence i malé děti, ale je důležité vědět, jak ho správně dávkovat. 

Dávkování a doporučení: 

Kojenci do 6 měsíců: V malých dávkách (např. fenyklový čaj pro děti) je bezpečný a obvykle dobře tolerovaný pro zmírnění koliky a plynatosti. 

Starší děti (do 3 let): Fenykl může být součástí čajů, polévek, příkrmů nebo ho lze použít k dochucení jídla. Doporučená dávka je 1/2–1 čajová lžička semene denně. 

Děti od 3 let: Může být přidáván do pokrmů, čajů nebo šťáv. Dávka může být o něco vyšší. 

Forma podání: 

Čaj: Fenyklový čaj je ideální pro děti, které trpí na zažívací potíže nebo plynatost. 

Semena: Fenyklová semínka lze přidat do jídla (polévky, kaše, jogurt) nebo je lze mírně povařit pro čaj. 

Kapky nebo sirup: U některých komerčně dostupných produktů zaměřených na podporu trávení jsou fenyklová semínka obsažena v kapkách nebo sirupech, vhodné pro starší děti. 

Upozornění: 

Při podávání fenyklu ve vyšších dávkách dbejte na opatrnost, protože příliš mnoho fenyklu může vést k mírné žaludeční nevolnosti nebo k podráždění. 

Pokud má dítě alergii na jiné rostliny z čeledi miříkovitých (např. kmín, koriandr), je vhodné fenykl vyzkoušet v menším množství. 

d) Vhodnost v těhotenství a při kojení

V těhotenství se nedoporučuje, protože může stimulovat děložní kontrakce. Vysoké dávky anetholu mohou také ovlivnit hormonální rovnováhu. Dále byl estragol klasifikován jako potenciální karcinogen v závislosti na dávce. 

Pokud je fenykl používán v běžné stravě ve velmi malém množství (např. do polévek, na dochucení), je považován za bezpečný. 

Při kojení: 

Fenykl je obvykle považován v omezeném množství za bezpečný a užitečný pro podporu laktace. 

Mnoho žen používá fenyklový čaj, aby podpořilo tvorbu mléka, ale je vhodnější jej kombinovat ještě s dalšími bylinkami (např. heřmánkem, kmínem) a neužívat fenykl samostatně. 

e) Zajímavosti

Fenykl je často součástí tradičních směsí pro kojení, jako je známá materská směs. 

Fenykl je součástí indických a arabských kuchyní, kde se používá k dochucení různých pokrmů, včetně kari nebo masala. 

Využívá se také v kosmetice, zejména v přípravcích proti celulitidě a pro zpevnění pokožky. 

Zdroje: 

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1155/2014/842674 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31080784/ 

V tomto článku jsme se podívali na fenykl, koriandr a bobkový list, koření, která mohou šetrně podpořit trávení u dětí i dospělých. 

Mezi další koření, která se dají v této oblasti využít, patří například kmín, anýz, máta, kardamom, bazalka, kopr, rozmarýn a badyán. Každé z nich má své specifické vlastnosti, použití a doporučení podle věku dítěte. Těmto kořením se budeme věnovat podrobněji v následujících článcích. 

Příště se zaměříme na koření pro posílení imunity, konkrétně na zázvor, česnek a kurkumu. Jak fungují, kdy pomáhají a jak je bezpečně používat i u malých dětí. 

The post Koření pro klidné trávení appeared first on Lékárnice maminky.

Důležité informace hned na začátek

Vitamín C je pro člověka nepostradatelná látka, která ovlivňuje vývoj a zdravotní stav organismu od prenatální fáze, po celé dětství, dospívání i během dospělého života.

Brání vzniku vývojových vad, je nezbytný zejména pro funkci imunity, nervový a kardiovaskulární systém a antioxidační ochranu organismu.

Kyselina askorbová se účastní syntézy kolagenu, čímž stabilizuje epiteliální bariéry, které tvoří jednu ze složek imunitního systému. Nachází se ve vysoké koncentraci v leukocytech a během infekce dochází k její zvýšené spotřebě. Zvýšená potřeba vzniká také při stresu, nadměrné fyzické aktivitě nebo hojení ran.

Je kofaktorem řady enzymů katalyzujících biosyntézu nepostradatelných látek, působí protizánětlivě.

Deficit vitaminu C má proto výrazně negativní důsledky. Výskyt tohoto deficitu je překvapivě častý i v rozvinutých zemích. Onemocnění spojená s oxidativním stresem dále tento deficit zvyšují.

Studie ukázaly, že snížená hladina vitamínu C je spojena i se zvýšenou produkcí histaminu. Suplementace vitaminu C v řádu gramů snížila u alergiků hladinu histaminu. U pacientů s bronchiálním astmatem snižuje bronchiální hyperreaktivitu, snižuje frekvenci záchvatů a zlepšuje průchodnost dýchacích cest.  Vitamín C tedy díky svému antioxidativnímu a protizánětlivému působení může přispět ke snížení projevů alergických onemocnění.

Jeho dostatečná hladina je proto důležitá pro prevenci mnoha chronických zánětlivých onemocnění.

Kromě toho hraje vitamín C významnou úlohu i v metabolismu železa – ovlivňuje jeho resorpci ze střeva a mobilizaci. Významně tím tak ovlivňuje přenos kyslíku v organismu.

Další účinky vitamínu C: blokuje tvorbu kancerogenních aminů a snižuje tím riziko onkologických onemocnění zažívacího traktu, snižuje riziko kancerogenního působení infekce Helicobacter pylori. Působí antiaterogenně, snižuje adhezi trombocytů na cévní endotel a zvyšuje hladinu HDL cholesterolu, snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snižuje riziko vzniku katarakty (šedý zákal – onemocnění oka, přesněji čočky).

Účinky vitamínu C podporuje a rozšiřuje kombinace s extraktem ze šípku.

Výhodná pro dětský i dospělý věk je lipozomální forma přípravku, která umožňuje (oproti běžným perorálním přípravkům) podstatně dokonalejší vstřebávání a dosažení dostatečně vysoké systémové dostupnosti kyseliny askorbové.

Náš organismus si nevytváří vyšší dlouhodobé zásoby vitamínu C.

Proto je třeba jeho pravidelný přísun. Člověku (stejně jako i dalším primátům) chybí enzym L -gulonolaktonoxidáza, bez kterého nemůže proběhnout tvorba vitaminu C z glukózy. Proto musíme vitamín C přijímat v potravě nebo při jeho zvýšené spotřebě nebo nedostatku jej užívat jako doplněk stravy. V našem organizmu má nezastupitelné místo a podílí se na řadě důležitých metabolických reakcí.

Vitamin C má tedy v organismu mnoho vitálně důležitých rolí.

Co může napáchat deficit vitamínu C?

Deficit vitamínu C ohrožuje zásadně zdraví člověka.

Fyziologická potřeba vitamínu C se mění věkem, od 50 mg/den u novorozenců po 100 mg/den v dospívání a dospělosti.

Jeho potřeba se zvyšuje při řadě stavů, například při fyzické a psychické námaze, při infekčních a zánětlivých onemocněních, při chorobách spojených s oxidativním stresem, v rekonvalescenci, při hojení ran a jiných stavech.

Deficit vitamínu C má za následek oslabení imunity a zvýšený sklon k infekcím. Navíc samotná infekční onemocnění zvyšují nároky organismu na přísun vitaminu C. Proto je třeba dodat u pacientů v průběhu léčby infekčních onemocnění vyšší dávku vitaminu C oproti běžným profylaktickým dávkám…

Těžký dlouhodobý deficit vitamínu C se projevuje jako kurděje (scorbut).

Jedná se o fatální onemocnění, charakterizované postižením kolagenových struktur, poruchou imunity a náchylností k závažným infekčním onemocněním. Postupně dochází ke ztrátě pružnosti cév, dochází ke krvácení do kůže, sliznic a kloubů. Kojenci a malé děti neprospívají, objevuje se neklid, anémie, porucha osifikace (přeměna chrupavky či vaziva na kost) a stav označovaný jako hemoragická rachitida. Na skorbut v minulosti navazovaly obvykle infekční epidemie.

Jak zjistím, jestli mé dítě netrpí deficitem vitamínu C?

Pro orientační zjištění deficitu je k dispozici dostupná a pohodlná metoda orientačního stanovení deficitu pomocí vyšetření koncentrace vitamínu C v moči.

Na trhu jsou dostupné indikátorové proužky, umožňující orientační stanovení hladiny kyseliny askorbové v moči na principu reakce chelatačního činidla s kovovým iontem a barevným indikátorem, který reaguje úměrně hladině vitamínu C změnou barevného odstínu. Tato změna se porovná s barevnou stupnicí s uvedenými hodnotami koncentrací vitamínu C. Zjištěná koncentrace podává orientační informaci o případném deficitu či saturaci kyseliny askorbové v organismu.

Nejvhodnějším zdrojem vitamínu C stále zůstává pestrá strava bohatá na zeleninu a ovoce, ale jak ukazují studie, příjem vitamínu C z potravy je u velké části dětské populace nedostatečný. Přibližně 20 % populace v Evropě nepřijímá dostatečné množství vitamínu C.

Jaké jsou preventivní denní dávky vitamínu C pro dětský a dorostový věk?

V ČR se doporučují tyto preventivní denní dávky pro dětský a dorostový věk (v rámci prevence deficitu):

0–4 měsíce: 50 mg,

4–12 měsíců: 55 mg,

1–4 roky: 60 mg,

4–7 roků: 70 mg,

7–10 roků: 80 mg,

10–13 roků: 90 mg,

od 13 let 100 mg.

Denní dávka 100 mg se doporučuje v rámci prevence i v dospělosti.

U gravidních žen 110 mg, u kojících žen 150 mg.

Pro novorozence a částečně i mladší batolata je optimálním zdrojem askorbátu mateřské mléko. Jeho obsah v mléku se odvíjí od příjmu vitamínu C matkou, avšak s délkou kojení obsah vitamínu C postupně klesá.

V následné dětské výživě, obvykle podávané od 6 měsíce života, je pro zdravé dítě optimálním zdrojem vitamínu C smíšená strava s dostatečnou konzumací čerstvého ovoce a zeleniny.  V jakých potravinách se vitamín C vyskytuje si popíšeme níže.

Kdy je potřeba užívat vyšší dávky vitamínu C?

V průběhu adolescence, při zvýšené fyzické a psychické zátěži, během infekčních onemocněních, při anémii, neprospívání, nechutenství, při hojení ran a obecně u onemocnění spojených s oxidativním stresem.

Také u aktivních i pasivních kuřáků.

Dále při užívání některých léčiv, například salicylátů, kortikoidů, perorálních kontraceptiv se denní potřeba zvyšuje až o 100 %.

Kupujete si často na posílení imunity v lékárnách právě vitamín C? Zdá se, že právě vitamín C je nejpřeceňovanějším bojovníkem proti běžným nemocem jako je nachlazení.

Jak je to s ním ale doopravdy? Má smysl jej doplňovat?

Preventivní podávání vitamínu C s cílem snížení počtu a zmírnění příznaků nachlazení je stále předmětem mnoha studií.

Výraznější vliv na počet a délku onemocnění byl prokázán jen u sportovců či osob se zvýšenou fyzickou námahou, kdy došlo k redukci epizod nachlazení.

Přestože je tedy vitamín C důležitý pro mnoho procesů v těle, při boji s častými běžnými onemocněními nám příliš velkou službu neudělá. Preventivní podávání vysokých dávek vitamínu C se tak jeví jako neopodstatněné.

Suplementace vitamínu C běžnými perorálními formami je velmi obtížná, jelikož vyšší perorálně podané dávky se vzhledem k omezené kapacitě střevních transportérů (rozebereme níže v textu článku) nevstřebávají ideálně do krevní plazmy a jsou vyloučeny stolicí z organismu.

V jakých přírodních zdrojích najdeme nejvíce céčka?

Bohatými zdroji jsou např. šípky, rakytník, citrusy, rybíz nebo také brambory, červené papriky i listová zelenina či kysané zelí, které obsahují mnoho dalších prospěšných látek.

Teď na jaře obsahují hodně vitamínu C i divoce rostoucí byliny, třeba bršlice, kopřiva, ptačinec či medvědí česnek.

Záleží však také na kuchyňské přípravě, protože vitamín C reaguje citlivě na vzduch, teplo a vlhkost. Proto se varem, skladováním (hlavně za přístupu světla), zpracováním (krájením, strouháním) jeho obsah výrazně snižuje.

Vitamín C je na trhu nabízen v řadě různých kombinací i s dalšími složkami. Pokud se rozhodneme jej užívat, jaký přípravek s vitamínem C si vybrat?

Za racionální lze považovat například přípravek obsahující kombinaci lipozomální formy vitamínu C s extraktem ze šípku.

Lipozomální forma vitamínu C umožňuje dosažení podstatně vyšší biologické dostupnosti pro tkáně, než je tomu u klasických forem tablet.

Extrakt ze šípku (Rosa canina) vedle kyseliny askorbové (jejímž je nejvydatnějším přírodním zdrojem) obsahuje řadu účinných látek. Důležitý je obsah flavonoidů, které brání oxidaci vitamínu C, udržují jej tak v aktivní formě a zvyšují tím jeho stabilitu. Mezi další obsahové látky extraktu z šípků patří: vitamíny A, E, K, vitamíny skupiny B. Ale také minerály: vápník, železo, hořčík, fosfor a další. O šípcích jsme psaly již ve dřívějším článku o podzimních plodech: https://lekarnice-maminky.cz/lecive-podzimni-plody-2-cast/

Lipozomální forma vitamínu C

Se vyznačuje podstatně dokonalejším vstřebáváním podané dávky vitamínu C.

Co je to ten lipozom? A proč je lepší si pořídit vitamín C v lipozomální formě?

V lipozomu je vitamín C obalen vrstvou přírodních fosfolipidů, tedy molekul, z nichž jsou tvořeny i buněčné membrány lidského organismu. Proto je lipozomální obal vnímán střevní buňkou našeho organismu jako tělu vlastní a jeho vstřebávání do krve není omezováno střevními transportéry, které limitují vstřebávání běžných perorálních forem, včetně forem s postupným uvolňováním.

Lipozomální vitamín C se absorbuje dvojí cestou: je vychytáván Peyerovými pláty střevní stěny (prostřednictvím epiteliálních M -buněk, které jsou součástí slizničního imunitního systému) a také prostřednictvím enterocytů (střevních buněk), odkud je transportován lymfatickým systémem.

Lipozomální forma tak zajišťuje vyšší biologickou dostupnost vitamínu C pro antioxidační kapacitu, imunitní, nervový systém…

A jak je to s užíváním vysokých dávek vitamínu C? Může vést až k rizikům urolitiázy (to je stav, kdy se v orgánech vylučovací soustavy utvářejí ledvinové kameny)?

Při podání vysokých dávek běžných perorálních forem vitamínu C zůstává nevstřebaná kyselina askorbová ve střevě, v jehož zásaditém prostředí se může měnit na oxalát, jenž po svém vstřebání zvyšuje riziko vzniku hyperoxalurie (zvýšené vylučování oxalátů močí).

Pozor si tedy dejme na perorální přípravky s vysokým obsahem vitamínu C.

Na trhu jsou volně prodejné různé kombinované přípravky s obsahem vitaminu C a jako rizikové musíme na základě uvedených poznatků považovat různé „formule“ pro sportovce a upozornit na předávkování tímto typem přípravků, které obsahuji přes 1 100 gramů vitamínu C v kapsli.

Perorální podávání obyčejného vitamínu C ve vysokých dávkách je tedy rizikovější, než je tomu v případě lipozomální a intravenózní aplikace, při kterých je obcházeno zásadité prostředí střeva.

A co intravenózní infuze vitamínu C ?

Studie dokazují, že podávání intravenózních infuzí, které obsahují velmi vysoké dávky vitamínu C jsou pacienty velmi dobře snášeny, zvýšené riziko vzniku urolitiázy se u nich neprojevilo. 

Například u onkologických onemocnění svým antioxidačním, ochranným působením na zdravé tkáně vede zvýšení koncentrace vitamínu C v séru k významné redukci toxicity protinádorové terapie a ke zvýšení kvality života pacientů.

Zdroje:

Peřinová M. Volně prodejné přípravky podporující imunitu. Praktické lékárenství. 216, 12(5), 194-197. Dostupné také z: https://www.solen.cz/pdfs/lek/2016/05/09.pdf

Romášková K. Jak posílit dětskou imunitu a zároveň získat víc životní energie. Dostupné také z: https://lekarnice-maminky.cz/jak-posilit-detskou-imunitu-a-zaroven-ziskat-vic-zivotni-energie/

Voříšková Š. Letem světem – co dát na imunitu (nejen) dětem. Dostupné také z: https://lekarnice-maminky.cz/letem-svetem-co-dat-na-imunitu-nejen-detem/

Romášková K. Roztržený pytel s přípravky proti COVID-19. Co zabírá a čemu se vyhnout? Dostupné také z: https://lekarnice-maminky.cz/covid-19-co-zabira-a-cemu-se-vyhnout/

Kopřiva F. Frühauf P. Hruškovič B. a kolektiv. Význam vitaminu C pro dětský organismus. Pediatrie pro praxi. 20(6), 339-346. Dostupné také z: https://www.solen.cz/artkey/ped-201906-0007_vyznam_vitaminu_c_pro_detsky_organismus.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dfarmakoterapie%252520v%252520t%2525C4%252520%2525C2%252520%26sfrom%3D300%26spage%3D30

Boženský J. Kopřiva F. Kotlářová L. Vitamin C, antiinfekční imunita a problematika snížených hladin u dětí. Pediatrie pro praxi. 22(2),98-104. Dostupné také z: www.solen.cz/artkey/ped-202102-0004_vitamin_c_antiinfekcni_imunita_a_problematika_snizenych_hladin_u_deti.php

Obrázky staženy z pixabay.com

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Jak je to doopravdy s vitamínem C? Mýty a pravdy okolo něj. appeared first on Lékárnice maminky.

Čím dál více lidí chce vyzkoušet, zda má tak blahodárné účinky na naše tělo i mysl.

Pro někoho možná bláznovství, pro jiné obdivuhodný čin.

Chytnete každou chvilku rýmu a jste často nachlazení? Možná by bylo dobré začít s otužováním – tedy navázat blízký vztah se studenou vodou. Toto přátelství je však třeba pěstovat pomalu a zlehýnka ho prohlubovat a udržovat.  Studie uvádí, že každodenní sprchování studenou vodou snižuje nemocnost až o třicet procent. Stačí devadesát sekund denně. Studená sprcha působí jako jedinečný stimulátor našeho imunitního systému.

Historie

Už v římských lázních se praktikovaly ledové koupele, které později zavedl také zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz a v Rakousku Sebastian Kneipp (Kneippovy lázně – dva chodníky, jeden s teplou a druhý se studenou vodou, kde se zahřívají a ochlazují nohy několikrát za sebou). Oba využívali léčivých účinků vody a také pobytu na zdravém vzduchu.

Otužování v České republice jako první zpopularizoval Alfréd Nikodém, který se zároveň považuje za zakladatele zimního plavání. Od roku 1923 se pak začalo v zimě ve Vltavě plavat pravidelně. Později z této tradice vznikl Memoriál Alfréda Nikodéma, který se pravidelně koná 26. prosince u Národního divadla.

Nizozemec Wim Hof dal otužování určitý rámec. Je známý svou odolností vůči extrémnímu chladu, držitelem 21 Guinessových rekordů (například: pouze v kraťasech vylezl na Mount Everest do výšky 7000 metrů nad mořem),  vynálezcem Wim Hoffovy metody, která spočívá  v práci s myslí, dechových cvičeních a otužování ledovou vodou.

Jak začít s otužováním?

Pro začátek stačí:

• nemít doma přetopeno, neustále si držíme komfortní teplotu, žijeme v klimatizovaných podmínkách, děláme všechno pro to, abychom se nevystavovali nepřízni počasí. Popíráme tím přirozenost, naši předci žili v mnohem drsnějších podmínkách a větší zimě
• přiměřeně se oblékat, lehce a vzdušně. Nosíme pláštěnky, goretexy, hlavně, aby nám bylo příjemně
• spát pod lehkou přikrývkou s otevřeným oknem, ideálně do pozdního podzimu
• při pobytu v uzavřené místnosti se doporučuje často větrat
• sportovat na čerstvém vzduchu, i běhání je v chladnějším počasí formou otužování, nebo ranní rozcvička při otevřeném okně
• můžete si dát kávu na terase jen v tričku nebo jít vynést odpadky jen v krátkém rukávu.

Prostě jakýkoli pohyb venku, kdy tělo vystavíte krátkodobě chladu. Každá nekomfortní situace, kterou se naučíme zvládat je výzva a trénink osobnosti a naší mysli. V těchto situacích se učíme zklidňovat samy sebe. A to je vhodné pro každého jedince.

Jsou v podstatě dvě možnosti jak začít se studenou vodou:

Buď ve sprše – s tím je možné začít kdykoli. Tedy po klasickém osprchování přepnout kohoutek na chladnější vodu nebo klidně i rovnou úplně studenou, jak se kdo cítí, a postupně každou další sprchu prodlužovat dobu strávenou v chladné vodě, případně vodu stále více zchlazovat. Také můžete nejdříve začít otužováním končetin a pak přidat celé tělo kromě hlavy, ta se nedoporučuje vystavovat studené vodě ihned. Je to z toho důvodu, že na krku a na hlavě je nejvíce receptorů chladu, sprchování hlavy je určeno případně až pro pokročilé.

Druhá možnost je více přírodní – s koncem léta nepřestanete plavat ve venkovních vodách, ale pokračujete dál, až do zimy. Jak voda postupně chladne, zvyknete si.

Rady a tipy pro otužování

• Je dobré pomalu začít s vlažnou/studenou vodou ve sprše (klidně zpočátku střídat teplou a studenou, končit vždy studenou) a prodlužovat čas, kdy se sprchujete studenou (zpočátku klidně jen 15s); začněte od nohou, přes ruce po celé tělo.
• Takto opakujeme 5krát v jednom týdnu, další týden zase začínáme komfortní teplotou a pak si dáme malinko chladnější než týden předtím.
• Při sprchovaní bychom se měli stále pohybovat, nestát na jednom místě.
• V zimě je prý ideální ranní studená sprcha v délce 1-3 minuty,  v létě 3–5 minut.
• Pro někoho je ale studená sprcha nesnesitelná a koupání venku zvládne v pohodě – měli byste jen myslet na to, že tělo si potřebuje zvyknout; pokud jste zdravotně v pořádku, klidně to zkuste, ale jen na chvíli, čas můžete – stejně jako u sprchy – prodlužovat.
• Po otužování byste se měli pořádně utřít ručníkem, tření prokrví organismus a prohřeje kůži. Po té se oblečte do suchého oblečení a zacvičte si prohřívací cviky.

V žádném případě se po otužování nekoupejte v teplé vodě, při náhlém působení tepla na organismus hrozí riziko kolapsu!

Před, ani po otužování nepijte alkohol!

Otužování je potřeba dělat s respektem k vlastnímu tělu, ne egem!

Sledujte potřeby svého těla, které se v rámci ročního období a aktuálního rozpoložení mění. U žen je důležité poslouchat svůj cyklus.

Nepodléhejte tlakům sociálních sítí a médií, jen abyste měli hezkou fotku!

Nebuďte ve studené vodě příliš dlouho!

Otužování a děti

Se sprchováním ve studené vodě mohou začít už děti ve věku 2–3 let.

Podle výzkumu, který zjišťoval účinek otužování na zdravotní stav dětí v mateřských školách, se ukázalo, že nemocnost u otužovaných dětí byla podstatně nižší.

Děti snášejí otužování zpravidla dobře. Postupujte s citem, mírnou formou, třeba otíráním studenou žínkou nebo jen trochu chladnější sprchou po krátkou dobu.

Na dítěti dobře poznáte, kde je rozumná míra. Klíčové je udělat z otužování součást hry, nějaký rituál. Ideální je děti do ničeho natlačit a jít jim příkladem, když chtějí, mohou to vyzkoušet s Vámi. Způsobem jak otužilost budovat je například i nepřipouštět v průběhu koupání horkou vodu.

Obecně je pro otužilost dětí určitě zásadní právě přístup rodičů. Když je začneme v raném věku přepečovávat a příliš oblékat, zakládáme jim na zimomřivost. Velká část dětí je zbytečně zchoulostivělých.

Benefity otužování:

Nejmodernější formou otužování jsou takzvaná polária. Pro lepší představu, polárium je box se suchým mrazem, kde teplota dosahuje až –120 °C. V takovém boxu pak strávíte zhruba tři minuty a pak se jdete zahřát do tělocvičny. Pobyt v poláriu urychluje regeneraci, pomáhá hojit zranění a celkově prospívá tělu i psychice.

Kryoterapie probíhá vždy po prohlídce a za doprovodu lékaře. Komora je navíc zbavena veškeré vlhkosti, dochází pouze k ochlazení povrchu těla, vnitřní teplota se nemění. Samozřejmostí je, že při nepříjemném pocitu můžete kryokomoru kdykoliv opustit.

Jedná se o metodu, která je založená na krátkodobém pobytu v extrémním mrazu. V léčebných programech zejména v zahraničí je tato léčba velmi populární a od roku 2004 je tato metoda již v České republice. Tato metoda se doporučuje zejména při chronických zánětlivých onemocněních pohybového aparátu. Chlad napomáhá ke snížení bolesti a zmírňuje tvorbu otoků. Na kůži se nachází 280 tisíc receptorů, které reagují na změny teplot, z toho 250 tisíc tvoří chladové receptory. Jejich nejvyšší počet se nachází na hlavě, předloktí a na pokožce břicha. Extrémní chlad pomáhá také při léčbě tzv. civilizačních onemocnění, jako jsou bolesti páteře, chronický únavový syndrom, lupénka, ekzémy apod.

Pro koho je kryoterapie vhodná?

• Kryoterapii lze absolvovat již od čtyř let věku dítěte.
• Mohou ji absolvovat všichni, kteří se chtějí adaptovat na zvýšenou tělesnou i psychickou zátěž (aktivní sportovci, manažeři apod.).
• Jedinci trpící civilizačními onemocněními (nadváha, celulitida, bolestivé stavy).
• Nemocní trpící chronickým zánětlivým onemocněním kloubů a páteře nebo zánětlivým revmatickým onemocněním měkkých tkání a kůže, popřípadě bolestivými stahy kosterních svalů.
• Stavy vyžadující rekonvalescenci, zejména po operaci velkých kloubů a páteře.

Kontraindikace kryoterapie

Kryoterapie se nedoporučuje těhotným ženám, jedincům s patologickou nadváhou, vysokým krevním tlakem, klaustrofobií, těžkou alergií na chlad, při akutních infekcích a stavech horečky a v jiných případech, kdy lékař podstoupení této terapie nedoporučuje.

Saunování

Jurečková S. (2021). Češi v ledu, rozhovor s Jakubem Chomátem. Téma, (5), 26-32.

Jak se správně otužovat. Fyzioklinika [online]. Praha: FYZIOklinika fyzioterapie [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/jak-se-spravne-otuzovat

Otužování. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. Praha: ČPZP [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.cpzp.cz/clanek/5613-0-Otuzovani.html

Jakub Chomát: Wim Hof metoda v Praze – akreditovaný lektor Jakub [online]. Praha [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.jakubchomat.cz

LEBEDA, Tomáš. Otužování je stimulátor imunitního systému. Začněte již v létě. Vím, co jím: O zdraví [online]. Praha: Vím, co jím, 2020, 3. 8. 2020 [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Otuzovani-je-stimulator-imunitniho-systemu.-Zacnete-jiz-v-lete__s10012x19340.html

Jak a kdy začít s otužováním a jaké jsou vlastně jeho účinky? Moje zdraví [online]. Praha, 2021, 5. 2. 2021 [cit. 2021-5-24]. Dostupné z: https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/jak-a-kdy-zacit-s-otuzovanim-a-jake-jsou-vlastne-jeho-ucinky-1442.html

obrázky staženy z https://pixabay.com/cs/ a https://www.pexels.com/cs-cz/

PharmDr. Pavlína Bernatík Drottnerová

Už od mala jsem měla kladný vztah k přírodě, zajímala se o bylinky a připravovala z nich „lektvary“, které rodiče i prarodiče museli samozřejmě ochutnat😁.
Později mě začala více zajímat biologie a chemie, takže studium Farmacie byla jasná volba.
Mám ráda svou rodinu a čas strávený s ní😍.
Jsem kreativní bytost a snažím se zapojit do tvoření i mé syny a kamarádky s dětmi.
Známí se mne často ptali na otázky, týkající se zdraví. Proto jsem se zapojila do projektu Lékárnice maminky.

Besedy jsem vedla v centru SouLad a v lékárně Orel v Orlové.
Spolu s dalšími maminkami se starám o sociální sítě Instagram a Facebook.
Profil autora

The post Otužování – jak podpořit imunitu appeared first on Lékárnice maminky.

Tip pro duševní pohodu č. 1: Mediální půst

Nenechme se zbytečně stresovat informacemi, které nutně v danou chvíli nepotřebujeme. Je lepší si vynahradit jeden až dva časové úseky během dne, kdy si budeme číst články, koukat na zprávy nebo brouzdat po sociálních sítích. Zbytek dne věnujme jiným aktivitám a mějme mediální půst😉

Tip pro duševní pohodu č. 2: Pohyb.

Pozitivní efekt fyzické aktivity na naši psychickou pohodu je jednoznačný. Pohyb zlepšuje naši náladu, snižuje stres a úzkost. Zařaďte pohyb do svého každodenního života:

🏃‍♀️jděte se s dětmi projít

🏃‍♂️místo výtahu použijte schody

🏃‍♀️při telefonování choďte místo sezení

🏃zahrajte si s dětmi pohybové hry

🏃‍♀️zatancujte si na svou oblíbenou písničku

🏃‍♀️posilujte ve volných chvilkách (například když je dítě na nočníku😁)

Tip pro duševní pohodu č.3: SMÍCH

Smích léčí. 😁💚

Mnoho studií již zkoumalo, jak pozitivní přístup ovlivňuje naše zdraví a pomáhá nám snáze překonat nejrůznější choroby. Nemusíme se hned smát na celé kolo. Stačí i malý úsměv. 🙃Pokud se usmějeme, začnou se nám vyplavovat endorfiny a další látky, které způsobí, že se cítíme šťastnější. A čím jsme šťastnější, tím víc se smějeme.

Vytvořte si každý den svou spirálu štěstí pomocí úsměvu😊

Tip pro duševní pohodu č. 4: HRAJME SI

Že je pro děti hraní důležité, jistě víme – podporuje kreativitu, komunikační schopnosti, abstraktní myšlení a mnohé další. 🎲♟🎯

To samé však platí i pro dospělé, Pokud hrajeme hry, posilujeme si své emoční a psychické zdraví. Když navíc hrajeme hry se svými dětmi, pomáháme tak budovat pevnější rodinné vztahy.💚

Jakou hru si dnes zahrajete vy?😉

Tip pro duševní pohodu č.5: ZPĚV

Poslouchání hudby a zpívání si může snižovat pocity úzkosti, riziko deprese a celkově navozovat příjemné pocity. Na veřejnosti si nyní zpívat nemůžeme, ale doma si zazpívejte s radostí z plných plic. 🎤🎺🎸

Vytvořte si s dětmi kapelu (jestli nemáte nástroje, poslouží vám dobře hrnce nebo vařečky)😊

Tip pro dušení pohodu č. 6: ROZVRH

Denní rutina, strukturovanost času, rozvrh. Tyto věci zní trochu nudně. 🥱Pravdou ale je, že když víme, co se bude dít, máme pocit bezpečí a jistoty. Pro naše děti to pak platí dvojnásob. Pokud si navíc den rozplánujeme, mnohem snáze do něj můžeme zařadit i zdravé návyky, čas na rodinu, relax či sport.🗓

Tip pro duševní pohodu č. 7: SDÍLENÍ EMOCÍ A POCITŮ

Mluvit o svých pocitech a emocích může být obtížné. Zvlášť pokud na to nejsme zvyklí. Nemusíme hned skočit do hlubokých dlouhých rozhovorů o pocitech. Snadněji se nám bude o těchto věcech bavit při nějaké činnosti, která nás těší (například procházka nebo malování či jiná tvůrčí činnost).

Často je také těžké popsat, jak se cítíme.🤯

Můžeme použít jedno slovo nebo popsat své pocity více slovy.

Můžeme vysvětlit, co se nám odehrává v hlavě.

Můžeme ostatním říci, co máme chuť na základě svých emocí udělat.

Mluvení o našich pocitech a emocích, nám pomáhá vyrovnat se s problémy. Díky tomu, že nám ostatní naslouchají, cítíme podporu a snižuje se náš pocit osamění. Tím, že se ostatním otevřeme, povzbudíme i je, aby své pocity sdíleli. Zároveň učíme děti, že mluvit o svých pocitech je normální.💚

Tip pro duševní pohodu č. 8: TŘI POZITIVNÍ VĚCI

V životě se nám nestávají jen samé dobré věci. Důležité ale je naučit se pozitivní věci v životě hledat a uvědomovat si je. Zkuste si každý večer sepsat 3 pozitivní věci, které se vám ten den staly. 📒🖊

Může to být cokoliv. Od skvělého koláče, který jste měli ke kávě, přes významný úspěch v práci až po krásný společný zážitek s vaší rodinou.

S dětmi si před spaním povídejte o tom, co během dne prožily. Zkuste s nimi počítat, kolik negativních a kolik pozitivních zážitků měly. Ideálně bych těch pozitivních mělo být alespoň 5x více.

Tip pro duševní pohodu č. 9: POMÁHEJME SI.

Zajímat se o druhé a pomáhat jim, přináší do našeho života smysl, naplňuje naši potřebu sociálního kontaktu a zlepšuje naše emoční zdraví.

Zapojme se do dobrovolnické činnosti. Udělejme nějakou drobnost pro své blízké. Zajímejme se o jejich potřeby. Podporujme je a oceňujme. Ale i zde platí všeho moc škodí. Nezapomínejme tedy ani na sebe. Pokud nevěnuji dostatek péče sama sobě, nezbyde mi síla starat se o ostatní.

Tip pro duševní pohodu č. 10: ODPOČINEK A RELAX

Přesto (nebo právě proto), že může být vaše současná situace náročná, nesmíme zapomínat na dostatek relaxace a odpočinku.

Co nám k tomu může pomoci?

🛌 Pravidelný a kvalitní spánek

🧘‍♀️ Meditace, cvičení jógy

💆‍♀️ Masáž, protahování svalů, hluboké dýchání

🎧 Poslech hudby, sledování oblíbeného filmu

Únava je signálem organismu, který nás chrání před přetížením. Poslouchejme své tělo, vnímejme, co nám chce sdělit, vypněme, když je potřeba.

Tip pro duševní pohodu č. 11: DOTEK

Dotek je prvním smyslem, díky němuž můžeme komunikovat se svým dítětem. Vytváříme mezi sebou pouto a pomáháme dětem cítit se milováni a v bezpečí. Pro dospělé je ale neméně důležitý. Lidský dotek je důležitou součástí sociálního kontakt a posiluje náš pocit štěstí a pohody.

Objetí, polibek, mazlení s dětmi, ale i s domácími mazlíčky, self-massage (tedy masírování sebe sama). To vše nám pomůže udržet si psychickou pohodu.

Tip pro duševní pohodu č. 12: POMOC

Nenakládejme na sebe příliš, nepřetěžujme se.

Nemějme na sebe nadmíru vysoké nároky.

Buďme sami k sobě laskaví.

Nebojme se požádat o pomoc, pokud cítíme, že je toho na nás moc. Požádejme o pomoc své blízké, přátele, kolegy. Nebojme se obrátit na odbornou pomoc. To, že dokážeme ostatní poprosit o pomoc neznamená naše selhání. Ukazuje to, že jsme schopni i v tíživé situaci hledat řešení.

Využít můžeme i pomoc z lékárny – zeptejte se v lékárně na volně dostupné léčivé přípravky na zmírnění příznaků stresu a úzkosti. Využít můžeme i přípravků z bylin.

Ing. Mgr. Šárka Voříšková

Jako malá jsem často uklízela lékárničku a četla si v příbalových letácích. =) Farmacie pro mě tedy byla jasná volba. Navíc mám ráda ten pocit, že někomu můžu poradit a pomoci. Po narození syna jsem byla zahlcena informacemi (od přátel, rodiny, z internetu) o tom, jak být „správný“ rodič…
Profil autora

The post Tipy pro duševní pohodu appeared first on Lékárnice maminky.

1. MYŠLENKA a PŘEDSTAVIVOST

V hlavě zmapujte svoje potřeby ohledně pohybu! Začněte se sportem kvůli sobě! Odpovězte si na otázku: Co teď potřebuji? Potřebuji to opravdu já? Jaký sport nebo pohyb by mě bavil pravidelně?

Myšlenka totiž připravuje organismus k tomu, aby ji zrealizoval – zní to jako kouzlo.

Ale opravdu to funguje.

2. CÍL

Dejte si velmi záležet na detailním popisu cíle. Největším oříškem totiž bývá správná formulace cíle, nikoli schopnost jeho splnění. CÍL by tedy měl být:

– významný

– dosažitelný

– konkrétní

– realistický

– musí vyžadovat úsilí – jinak by nestálo na něm pracovat!

3. DÍLČÍ CÍLE a ODMĚNY

– rozdělte si svou cestu k cíli prostřednictvím menších cílů.

– po dosažení každého z nich se zastavte, ohlédněte, potvrďte si, že jste na správné cestě a nezapoměňte se odměnit !!!!

4. SPORT NA MÍRU

– tady osvědčený návod neexistuje

– při výběru zohledněte aktuální zdravotní stav a zda vás sport baví, jen tak se mu dokážete věnovat dlouhodobě a pravidelně

– pokud jste stále nerozhodní, zamyslete se nad tím, který sport Vás bavil v dětství

5. INTENZITA

– začněte zlehka a stanovte si dny kdy se budete pohybu věnovat

– nezapomeňte také stanovit dny pro odpočinek !!!

6. PRAVIDELNOST

– zařaďte pohyb do svého každodenního programu

– zapište si pohyb do diáře (stejně jako ostatní pracovní schůzky a povinnosti)

7. MOTIVACE

– někomu pomůže osobní trenér, pohyb společně s kamarádem nebo skupinová lekce

– pohyb můžete také spojit s dalším rituálem – oblíbenou hudbou, novou sportovní vůní

Držíme Vám palce! Pamatujte že jakýkoliv pohyb je lepší než nic! Každý krok se počítá!

Jak často se hýbat?

Světová zdravotnická organizace doporučuje pro zdravé dospělé (18-65 let) pohyb minimálně 30 minut střední intenzity 5× týdně, nebo alespoň 20-25 minut pohybové aktivity vysoké intenzity 3× týdně.

Toto doporučení je nutné chápat jako doplněk k běžným denním aktivitám, které mají obvykle mírnou intenzitu nebo trvají méně než 10 minut.

Co je pohyb STŘEDNÍ INTENZITY?

vyzkoušejte tzv. „konverzační test” – pokud při chůzi střední intenzity můžete mluvit v krátkých větách, souvisle říci alespoň 3 slova, bez lapání po dechu a zalykání , je to ono.

pokud při pohybu můžete zpívat, je intenzita příliš nízká. Ale pokud máte ze zpěvu radost, zpívejte…

naopak nemůžete-li promluvit ani slovo, je intenzita příliš vysoká

Kdy odpočívat?

Existují situace, kdy je lepší tělu dopřát odpočinek.

při bolesti na průduškách nebo v krku

užíváte-li antibiotika (i přestože se cítíte lépe)

dlouhodobá, zhoršující se bolest

únava – naslouchejte svému tělu a nezapomínejte na odpočinek a regeneraci (neplést s leností )

cyklus u žen

nadměrné množství stresu – nezatěžujte tělo náročným tréninkem, ale dopřejte mu protažení, nenáročnou procházku nebo relaxaci

A jak je to s pohybem u dětí?

Pohyb u dětí je  nezbytný pro jejich správný vývoj. Nedostatečný pohyb nebo i nadměrné fyzické zatížení dítěte může způsobit velké škody.

Kolik POHYBU je akorát?

Světová zdravotnická organizace doporučuje pro děti od 5-17 let denně minimálně 60 minut střední až intenzivní pohybové aktivity, při které se zadýchají. V každéme věku se potřeba i intenzita pohybu u dětí mění a velmi důležité je aby děti cvičily SPRÁVNĚ!

Již v předškolním období se u dětí utváří vztah k sportu a rodiče ho mohou ovlivnit. Školáci obvykle “kopírují” návyky z tohoto období.

JAK dítě motivovat k pohybu?

NENUTIT, pohyb musí bavit

s výběrem sportu nespěchat a počkat na školu

nepřetěžovat dítě

podporujte děti v pohybu, který si vybraly a mají rády

příklady táhnou – buďte aktivní a naučte děti vnímat pohyb jako přirozenou součást života.

Lenka Klementová

Vůně lékárny na naší vesnici je pro mě už od dětství nezapomenutelná. Navíc mě vždy zajímaly spojitosti mezi léky a lidským tělem.
Profil autora

The post Pohyb pro všechny appeared first on Lékárnice maminky.

Vitamín D zdroj

Vitamín D se vyskytuje zejména v živočišných produktech zvířat, které ale dny svého života trávily na slunci, nikoliv celodenně zavřené v kleci či ve chlévě. Je to vitamín rozpustný v tucích, takže nejvíce ho získáme z tučných ryb nebo tučných mléčných výrobků nebo tučné tkáně (sádlo) zvířat žijících volně/pasených venku. Kromě stravy ho také jsme schopni si sami vyrobit za spoluúčasti slunce, ovšem v našich zeměpisných šířkách si asi 6 měsíců z tohoto hlediska ani neškrtneme.[1] Zato v létě mezi 10.-16. hodinou, majíc na sobě jen plavky, nám stačí asi 15-20 minut k vytvoření až 20 000 mezinárodních jednotek (IU), což je ekvivalent 40 kapek Vigantolu, léku předepisovaném na prevenci a léčbu hypovitaminózy D.

Dříve, před érou supermarketů a nekonečných možností nakoupit si celoročně cokoliv, na co si jen vzpomeneme, si naši předkové v sezóně slunce a dostatku jídla uložili vitamín D do tukových zásob. Když se pak ke konci zimy tenčily zásoby jídla a nebylo co jíst, tak se lidem při jarním hladovění vyplavil vitamín D ze zásobního tuku. Tím, že máme stále co jíst, jsme z tohoto přirozeného koloběhu vyřazeni, a tak se nám v tom nejkritičtějším předjarním období, kdy dostatek vitamínu D má jen asi 1-3% středoevropské populace, nic nevyplaví! Ledaže bychom si naordinovali jarní očistu, nějaký ten půst, či zamkli spižírnu a lednici.

Denní dávka vitamínu D

Je to trošku zapeklité a individuální. Množství endogenně vytvořeného vitamínu D snižuje tmavá pleť, suchá kůže starších lidí, zahalování (náboženské důvody) a používání ochranných krémů s faktorem. A také nadváha. Tukové buňky si totiž stahují vitamín D z oběhu k sobě a nedají ho, ani když je třeba. Ledaže by člověk zhubnul, pak se vyplaví i vitamín D. Na každých 10 kg nadváhy by měl být zvýšen přísun déčka o 17 %.  [MATTEN & GOGGINS, 2013]

Ministerstvo zdravotnictví ČR v současnosti doporučuje suplementovat 1000-2000 mezinárodních jednotek (IU).[3] To odpovídá 2-4 kapkám Vigantolu. Nicméně ani takové množství nemusí vést k optimálním hladinám „déčka“ v krvi. Za toto optimum se považuje hladina 75-150 nmol/l (což odpovídá 30-60 ng/ml).[5] Dalo by se tedy udělat ještě něco dalšího pro lepší vstřebání tohoto vitamínu? Dalo. Pro optimální vstřebání je vhodné jednak užívat vitamín D po hlavním jídle, či ho aspoň zapít plnotučným mlékem, a zadruhé podpořit jeho vstřebávání, respektive správné využití vitamínem K2, což je poměrně nedávno objevený vitamín, který spolu s vitaminem D rozváží vápník z míst, kde jej nechceme (cévy), do míst, kde jej chceme (kosti, zuby). Vitamín K2 se nachází zejména ve fermentovaných produktech jako je kysané zelí. (Návod na vlastní domácí kysanou zeleninu máme na našem Instagramu „lekarnicemaminky“ ve výběrech pod názvem Pickles.)

Vitamín D děti

Jak je to s dávkou déčka pro děti? Kojenci do roka věku dostávají rutinně Vigantol. V jedné kapce je 500 IU. „Déčko“ je možné doplňovat i po roce věku, pokud jde o jinak prospívající, zdravé dítě, stačí suplementace 800-1000 IU přes kritické měsíce (říjen–duben). Nicméně Česká pediatrická společnost došla v roce 2019 k závěru, že doporučuje suplementaci u dětí plošně jen do 12 měsíců věku, poté už nikoliv. [4]

Suplementaci vitamínem D by měly zvážit i těhotné a kojící ženy. Zejména rodí-li v zimě nebo časně z jara, měly by být ve druhé polovině gravidity suplementovány. Chybí-li kalcitrol prenatálně, může přispívat k nízké porodní hmotnosti a k nesprávnému programování funkce β buněk pankreatu a metabolizmu vůbec. [6]

Vitamín D a toxicita

Jako u všeho, i u vitamínu D platí, že všeho moc škodí. I když je předávkování vitamínem D vzácné, řekneme si, jak vypadá. Jeho projevy souvisí s vyšší hladinou vápníku v krvi – nauzea, bolest břicha, zmatení, slabost, časté močení. V ledvinách může vyšší hladina vápníku také napáchat škody a může vést až k renálnímu selhání. V literatuře lze narazit na jednotlivé kazuistiky, kdy k předávkování došlo, obvykle jde ovšem o užívání megadávek po dobu měsíců. V jedné retrospektivní studii v Minnesotě pozorovali přes 20000 lidí po dobu 10 let. Vytipovali lidi s hladinou déčka nad 50ng/ml (což je 125nmol/l), což je jedna z těch vyšších hladin a sledovali u nich kalcémii a případné projevy toxicity. Výsledkem této studie je fakt, že ačkoli mezi lety 2002 a 2011 významně vzrostl výskyt hladin nad 50 ng/ml, tak klinicky projevená toxicita s tímto trendem nekorelovala. Klinicky manifestovanou toxicitu zaznamenali u jediného člověka, přičemž tento měl hladinu déčka 364 ng/ml (899 nmol/l) (!). [7]

Vitamín D a COVID-19

Vitamín D hraje roli v imunitních procesech. Tlumí adaptivní (získanou) imunitu a posiluje tu vrozenou. Dokáže vitamín D tedy zabránit respirační nákaze nebo alespoň modifikovat její průběh? Na tuto otázku nám může odpovědět nedávná australská studie, která měla 16000 účastníků (ve věku 60-84 let) a trvala 5 let. Každý měsíc probandi dostali buď 60000IU déčka nebo placebo. Z výsledků vyplynulo, že obě skupiny se nakazily respiračním infektem ve velmi podobném počtu. Ovšem „déčkaři“ pociťovali příznaky v průměru méně dní. Dlužno jest říci, že Australané mají saturovanější hladiny vitamínu D než jiné národy, většina z probandů studie neměla ani na začátku deficitní hladiny. Lze tedy očekávat, že by se v zeměpisných šířkách méně příznivých z hlediska sklonu slunce výsledky mohly lišit.

Vztah vitamínu D a covidu loni zkoumal americký Národní institut zdraví a došel k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy, aby se dalo doporučit či nedoporučit užití vitamínu D k prevenci či terapii onemocnění covid-19. [8]

Závěrem

Nastínili jsme si, že vitamín D je důležitou součástí pro správné fungovaní lidského těla, řekli jsme si, jak důležitá může být jarní očista, či suplementace vitamínem D v předjaří. Ukázali jsme si, že toxicita z předávkování vitamínem D je vzácná a vázaná na spotřebu megadávek vitamínu D. Předávkování vitaminem D endogenně vytvořeným při slunění naopak možné není, a to díky regulačním mechanismům v těle. Vztah vitamínu D a covidu-19 je zatím zkoumán bez jednoznačných závěrů, nicméně už teď je jisté, že „kam nechodí slunce, tam chodí lékař“. Pokud máte další otázky k tématu, ptejte se v komentářích nebo se s důvěrou obraťte na svého lékárníka.

PharmDr. Kateřina Jandovská

V rodině jsme zdravotnictvím absolutně nedotčení, ke studiu farmacie mě přivedla touha přijít na kloub tajuplnosti lékárny a její typické vůni. Mnohému už jsem na kloub přišla, ale stále mě baví přicházet na nové souvislosti ve spletitých vztazích zdraví a nemoci…
Profil autora

The post Vitamín D appeared first on Lékárnice maminky.