Roztržený pytel s přípravky proti COVID-19. Co zabírá a čemu se vyhnout?

přípravky COVID

Karanténa může být užitečná věc nejen proti šíření „bacilů“, ale i pro jarní úklid domácnosti, případně zahrady. Možná jste si ale taky všimli, že čím víc snižujete pravděpodobnost přenosu koronaviru, tím větší je riziko, že doma chytnete ponorku. Nepříjemné emoce, které míchají strach a obavy o své nejbližší se steskem po přátelích a pracovním kolektivu, jsou teď tématem nás všech. U starších lidí může k velké úzkosti přispívat i osamělost, bezmoc (často nemají roušky, bojí se vyjít z domu, jít na nákup, ale není nikoho, kdo by jim tyto záležitosti obstaral). Nezapomínejme na ně, může pomoct balíček dobrot s přibalenou ušitou rouškou nebo dlouhý telefonát. Povzbuďme je i ke každodenním zdravotním procházkám do lesa či parku.

Když jsme u těch roušek, musím říct, že se mi moc líbí kreativita, s jakou se nemalá část společnosti pustila do šití. Nejde přitom jen o herečky a jiné veřejné osoby, které na čas přišly o práci, ale i mnoho maminek na rodičovské, které si ke stroji sedají večer po uspání dětí a šijí pro nemocnice či lékárny. Víte, jak se o takovou domácí roušku starat, aby co nejdéle vydržela použitelná? Základ je dezinfekce, kterou můžeme provést vyvařením (v našich podmínkách stačí i program pračky na 90°) nebo u látek, kde se vysoká teplota praní nedoporučuje, například bavlněný úplet s barevným potiskem (jediné roušky, které jsou ochotny si byť jen vyzkoušet mnohé děti), si vystačíme s důkladným vyžehlením. Roušek je dobré mít více pro každého, abychom měli co nosit, když se některá pere.

Dnes s vámi hlavně chci sdílet informace o různých protikoronavirových přípravcích a postupech, se kterými se v tento čas roztrhl pytel. Některé jsou více či méně nebezpečnými nesmysly (jako kloktání horké vody, pití alkoholu nebo kouření).

Dále je nabízeno a propagováno mnoho doplňků stravy, jejichž účinek je přinejmenším sporný, a není proto racionální utrácet za ně peníze, které můžeme investovat do přípravků s prokázaným efektem.

Problematický je z tohoto hlediska vitamín C, moderně také v tekuté lipozomální formě, u kterého se ale v opakovaných studiích jednoznačně nepotvrdil efekt na zkrácení doby respiračního onemocnění nebo zmírnění jeho průběhu. Vitamín C doporučujeme doplňovat z přírodních zdrojů, jako jsou ovoce, zelenina nebo teď na jaře divoce rostoucí byliny, třeba bršlice, kopřiva, ptačinec či medvědí česnek (trhat ohleduplně k porostu a nikdy v chráněných oblastech!).

Dalším případem nejednoznačného pozitivního účinku na imunitu jsou chlorela a zelený ječmen, u kterých byly zjištěny jisté pozitivní efekty na organismus při dlouhodobém užívání, ale začínat s nimi nyní uprostřed vypuklé pandemie, nemá příliš smysl. Užívání vysokých dávek by mohlo imunitu dokonce oslabit, pro jejich schopnost vyplavovat toxiny uložené v tukové tkáni (kde je sice dlouhodobě nechceme, ale nyní jsou tam dobře „schované“) do krve (kde by nám nyní imunitní systém zbytečně zatěžovaly).

Věčně diskutovaná homeopatika patří také do kategorie „bez prokázaného účinku“, zde je rozebírat nebudeme. Radši si posvítíme ještě na lichořeřišnici. I u ní, ač hojně doporučované, moc důkazů efektivity nenajdeme. Má sice své místo při bojování s bakteriemi, viry však, zdá se, nejsou její úhlavní nepřítel.

Pozor také na hoax s názvem „česnek“. Jisté účinky v prevenci respiračních onemocnění prokázal, ale nemůžeme jej pokládat za lék proti COVID-19. Dokážu si však živě představit, že jeho časté požívání přispěje k udržení potenciálně nakažených přenašečů v bezpečné vzdálenosti.

Výčet sporných doporučení by mohl pokračovat dál a dál. Pomalu se ale pojďme posunout směrem k efektivnějším látkám. Zmíním betaglukany, které prokazatelně pomáhají v prevenci virových onemocnění (testováno hlavně na chřipce), a zmírňují jejich průběh. Problém ale je, že je máme na trhu jen v podobě doplňků stravy, jejichž kvalita a účinnost je velmi proměnlivá. Navíc opět pomáhají spíše v dlouhodobém horizontu. Zádrhel je také u třapatky neboli echinacey, u které je i v samotné rostlině obsah účinných látek velmi různý. Nelze proto přípravky z ní jednoznačně doporučovat, přestože antivirotickou aktivitu prokázala (když už bychom ji chtěli použít, tak ne preventivně, ale přímo při onemocnění).

Probiotika jsme již zmiňovaly v našich předchozích článcích o imunitě (Letem světem… a Jak posílit…), takže jen zkráceně: Ano, posílit imunitu můžou. Volme raději ta přírodní, z kvašené zeleniny nebo čerstvých bylin natrhaných v čisté přírodě. Přispět může bílý jogurt. A když už probiotika kupovaná, tak nikdy z internetu, kde s velkou pravděpodobností pročekají a projedou mnoho hodin a kilometrů v nevhodných podmínkách (horko, mráz), které je zabíjí. Vždy v lékárně a namísto doplňku stravy raději registrovaný lék (cenově je mnohdy i dostupnější).

Když mám zmiňovat efektivní prevenci a podpůrnou terapii proti COVID-19, musím upozornit, že přímo o tomto novému typu koronaviru ještě nemáme spolehlivá data a nelze tedy mluvit o lécích přímo proti němu. Máme však výsledky studií s jinými koronaviry, takže je možné očekávat určitou podobnost i s COVID-19.

Lékořice. Její účinná látka glycirrhizin prokázala v tesetech proti koronaviru SARS dokonce lepší účinky než některá syntetická antivirotika. Zpomaluje množení viru i jeho průnik do našich buněk. Nevýhodou je, že nemáme žádný registrovaný lék s extraktem lékořice. Na regály s lékorkami ale zatím nikdo neútočí.

Pelargonie sidoides. Tato „kouzelná rostlinka“, jejíž extrakt prokazatelně posiluje imunitu, má i významné účinky proti virům. Testováno na mnoha druzích viru, včetně koronavirů. Můžeme ji tedy použít jako podpůrnou léčbu viróz (neslouží jako prevence). U nás je dostupná ve formě registrovaného léku Kaloba.

Hořec drsný. Několik studií prokázalo, že omezuje množení virů, včetně koronavirů. U nás dostupný registrovaný lék Sinupret, který obsahuje ještě další rostlinné extrakty, prokázal účinek na zmírnění průběhu různých virových onemocnění.

Vitamín D. Jednoznačně je prokázaný vliv jeho nedostatku na snížení imunity a zároveň trvale sledujeme jeho nedostatek u evropské populace. Vyjít na sluníčko je základ (i kdyby jen na balkon). A v zimním období můžeme „déčko“ i doplňovat, jako prevenci i podpůrnou léčbu respiračních onemocnění.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Společně se zmíněným vitamínem D je najdeme v rybím tuku. Když jsme tak v karanténě a máme čas číst, víte, co znamená jejich název? Jistě jste si všimli, že vědci rádi používají namísto čísel řecká písmena (alfa-samec, jako samec číslo 1 v opičí tlupě, beta-karoten, v jehož molekule se uhlíkatý řetězec váže na druhý uhlík aromatického cyklu, nebo beta-glukan, kde je dvojice kyslík-vodík na molekule cukru napojená v druhém možném prostorovém uspořádání). Tak uhlíkaté řetězce omega-3 nenasycených kyselin jsou tolik dlouhé, že se to nikomu nechtělo počítat od začátku (schválně, kdo ví, jaké je patnácté písmeno řecké abecedy?), že to vzali od konce. Kdo má jasno, co je alfou a omegou jeho života, ví taky, že alfa je první a omega poslední písmeno řecké abecedy. Na třetím uhlíku od konce je ta pro nás důležitá dvojná vazba, kvůli které je omega-3 nenasycená mastná kyselina linolenová pro nás takzvaně esenciální, to znamená nepostradatelná, protože si ji naše tělo neumí samo vyrobit. Konec hodiny chemie. Teď je pro nás důležité, že tyto tuky potřebujeme pro správné fungování imunity, což se dočteme i na oficiálních stránkách Světové zdravotnické organizace v doporučeních týkajících se nemoci COVID-19.

Ve výčtu doporučení nesmíme zapomínat na jednoznačně prospěšný kvalitní spánek a dobrou náladu.

Závěrem bych ráda ještě udělala jednu velmi důležitou věc. Tou je vzdání holdu všem zdravotníkům, kteří jsou nyní ve velkém nasazení. Mnoho jich již onemocnělo a je v karanténě, mnoho musí být doma s malými dětmi a ti, kteří zůstávají, nemají dostatek ochranných pomůcek a vykonávají práci za dva, nebo i za víc svých kolegů. Pomáhejme jim co nejvíc, šijme roušky pro lékárny i nemocnice, nechoďme k lékaři nebo do lékárny kvůli věcem, které se dají odložit. A hlavně, buďme velmi shovívaví, nenadávejme, když všechno nejde tak rychle a efektivně, jak bychom chtěli. Naopak můžeme šířit povzbuzení a uznání za mnohdy těžkou a vyčerpávající práci, kterou naši zdravotníci v těchto dnech vykonávají. Podporujme je. Za lékárníky bych ráda ještě zmínila několik proseb. Nechoďme do lékárny bez roušek. Když se necítíme dobře, pošleme zdravého člena rodiny. Chraňme naše lékárníky co nejvíc, ať tu pro nás můžou být co nejdéle, mnoho lékáren již zavírá pro nedostatek zdravého personálu. Chovejme se zodpovědně a vstřícně, a to už platí nejen vůči zdravotníkům, ale vůči všem lidem v našem okolí. Přeji vám pevné zdraví a dostatek pozitivní nálady do dalších dní!

 

Karel Vašut, Vilma Vranová, Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno:  Koronavirus COVID-19

Glatthaar-Saalmüllera,et al. Antiviral activity in vitro of two preparations of the herbal medicinal product Sinupret® against viruses causing respiratory infections. Phytomedicine 2011

Matthys H, Eisebitt R, Seith B, et al. Efficacy and safety of an extract of Pelargonium sidoides (EPs 7630) in adults with acute bronchitis. A randomised, double blind, placebocontrolled trial. Phytomedicine. 2003

Janelle L Davis et al. Liposomal-encapsulated Ascorbic Acid: Influence on Vitamin C Bioavailability and Capacity to Protect against Ischemia–Reperfusion Injury, 2016

Josling P. et al.: Preventing the common cold with a garlic supplement: a double blind, placebo-controlled survey, Adv Ther 2001

Garlic for the common cold Cochrane Systematic Review – Intervention Version published: 11 November 2014

WHO doporučení pro COVID-19

 

RGB

Zajímá Tě nějaké téma ohledně zdraví nejen dětí, který na blogu není? Napiš nám, máme rády nové podněty k tvorbě článků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *